Hedvábnička je krásná, na chov nenáročná a je to ideální náhradní matka
Speciálně vyšlechtěné drůbeží plemeno, které v Číně znali už před tisíci lety, to jsou hedvábničky. Jméno získaly kvůli zvláštnímu peří, které připomíná spíš načepýřenou srst.
Na chov nejsou náročné, chovají se jako každá jiná drůbež. Jako potravu milují pšenici, určitě jim prospěje zelený doplněk v podobě trávy nebo salátu a nastrouhaná mrkev. Je také dobré přikrmovat speciálními granulkami pro drůbež, které obsahují potřebné minerály a vitamíny.
Vzhledem k jemnému peří, které netvoří klasický list, je nutné, aby měly hedvábničky suchý přístřešek chránící proti dešti, promoklé peří jim dobře neudělá. V kurníku pamatujeme na nižší hřady, protože hedvábničky nelétají, což můžeme brát jako výhodu. K ostatním druhům drůbeže jsou snášenlivé a gurmety může potěšit jejich maso připomínající zvěřinu. Ale v počtu snesených vajec nejsou hedvábničky žádnými rekordmankami.
Zato jejich velkou předností je schopnost vysedět vajíčka jiných ptáků, k tomu ostatně byly – vedle okrasných účelů – také vyšlechtěny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
