Guerezy se bez problémů živí i šeříkem, který je pro jiná zvířata prudce jedovatý
Tropický prales není pro zvířata takový ráj, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ožírání se stromy brání.
„Strom zelenou hmotu nevytváří proto, aby ji někdo zažral, ale proto, aby přeměňoval anorganické látky na organické. A když mu bude někdo zelenou hmotu ubírat, tak bude hendikepovaný,“ vysvětluje ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
Rostliny se proto brání například mechanickou zábranou, kterou můžou být různé háčky, trny a podobně. Některé stromy naopak tvoří látky, které jsou nechutně odporné nebo toxické. „Listožravá zvířata mají velká játra, aby detoxikovala. Takže jsou i v našich podmínkách schopná se živit jedovatými rostlinami.
Pro většinu zvířat je prudký jed například šeřík. Guerezy je ale můžou žrát, aniž by se jim něco stalo. „Když jim z jara dáme toho listí víc, tak jsou po tom lačné. A šeřík má kůru, která se dá sloupnout. Guerezy je olupují, mačkají do kuličky a polykají. A to je nebezpečné, protože to neprojde dál do střev, ale zůstává v žaludku,“ popisuje Jan Vašák.
Co v takovém případě guerezám hrozí? Poslechněte si audio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
