Guerezy se bez problémů živí i šeříkem, který je pro jiná zvířata prudce jedovatý
Tropický prales není pro zvířata takový ráj, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ožírání se stromy brání.
„Strom zelenou hmotu nevytváří proto, aby ji někdo zažral, ale proto, aby přeměňoval anorganické látky na organické. A když mu bude někdo zelenou hmotu ubírat, tak bude hendikepovaný,“ vysvětluje ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
Rostliny se proto brání například mechanickou zábranou, kterou můžou být různé háčky, trny a podobně. Některé stromy naopak tvoří látky, které jsou nechutně odporné nebo toxické. „Listožravá zvířata mají velká játra, aby detoxikovala. Takže jsou i v našich podmínkách schopná se živit jedovatými rostlinami.
Pro většinu zvířat je prudký jed například šeřík. Guerezy je ale můžou žrát, aniž by se jim něco stalo. „Když jim z jara dáme toho listí víc, tak jsou po tom lačné. A šeřík má kůru, která se dá sloupnout. Guerezy je olupují, mačkají do kuličky a polykají. A to je nebezpečné, protože to neprojde dál do střev, ale zůstává v žaludku,“ popisuje Jan Vašák.
Co v takovém případě guerezám hrozí? Poslechněte si audio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
