Festival španělského filmu La Película uvede film o dvou romských bratrech Mezi dvěma vodami

15. únor 2020

V úterý začne desetidenní Festival španělského filmu, který navštíví Prahu, Brno, Ostravu a Hradec Králové. Představí i film Mezi dvěma vodami, který je jakousi vizuální básní o životě dvou romských bratrů, z nichž každý se v životě vydal jinou cestou.

Film Mezi dvěma vodami se odehrává na severním pobřeží Španělska, které trápí velká nezaměstnanost a kde nejrychlejší cestou k zisku je prodej drog. Právě kvůli drogám skončil jeden z hlavních hrdinů ve vězení, zatímco druhý se přihlásil k vojákům námořní pěchoty a bojoval v důležitých misích. Po letech se oba romští bratři opět setkají na ostrově San Fernando, kde ožijí vzpomínky na násilnou smrt jejich otce. Oba sourozenci se pokusí o usmíření a navázání nového vztahu. Slovo má dramaturg Festivalu španělských filmů David Čeněk.

„Film Mezi dvěma vodami je film režiséra, který se jmenuje Isaki Lacuesta a debutoval filmem Legenda o čase. Už v tomto filmu vystupuje jedna z postav nového filmu, je to chlapec, kterému tehdy bylo asi 12 let. Pak po dvanácti letech bylo natočeno pokračování Mezi dvěma vodami, které sleduje příběh tohoto chlapce, který je Rom. Je to příběh nejen jeho, ale i jeho bratra. Oni žijí v takovém prostředí, kdy jeden se dostane do vězení kvůli prodeji drog, a druhý se životem prodírá.”

Ze španělského filmu Mezi dvěma vodami

Film Mezi dvěma vodami je zasazený do reálného prostředí současného Španělska se všemi jeho přednostmi i slabinami.

„Ten film Isakia Lacuesty je zajímavý tím, že to není fikce, ale stojí na pomezí dokumentárního a hraného filmu. To znamená, že tam nevystupují herci, ale spíš sociální protagonisté a skrz jejich životy my nahlížíme do prostředí a životních podmínek určité komunity, což je romská komunita ve Španělsku ve městě San Fernando.”

Podle Davida Čeňka je film pro českého diváka neobvyklý.

„Myslím si, že ten film bude trochu vybočovat z toho, co známe tady u nás, protože postava Romů se ve španělské kinematografii tradičně objevuje už dlouhou dobu, minimálně od 60. let. A není to vnímáno a priori jako téma, které by znamenalo hned nějakou sociální kritiku nebo přímo reflexi, ale je to jedna z postav, jejíž identita je určována tím, že patří do této komunity, třeba nomádské, a musí se vyrovnávat se životem ve španělské společnosti. A ty postavy vystupují jak v komediích, tak v dramatech či psychologických filmech. Ale aspoň z mého pohledu to nejsou a priory hned vyděděnci, u nichž se řeší jejich sociální postavení nebo vztah ke státním institucím.”

David Čeněk také vyzdvije poetičnosti filmu.

„Je o určitém přístupu k životu, o zachování si vlastních zvyků, kultury a jazyka, ale ne ve smyslu práce s tou většinovou společností, ale spíš ve snaze najít si to své místo a ukázat, že si tito lidé také zaslouží nějakou přirozenou úctu, aniž by museli hned nějak demonstrativně, angažovaně politicky za to bojovat.”

Velká síla filmu spočívá ve vizuálním zobrazení.

„Ten jejich život je spojen s krajinou, s vodou, kde se odehrává řada příběhů, které oni zažívají, je to napojené na to prostředí. Některé věci jsou nedořečeny, jen naznačeny, a vy si je domýšlíte i právě skrze to vizuální ztvárnění, kde najednou v obraze to vás působí mnohem víc, jak je to všechno zakomponované do krajiny a jak se tam ty postavy pohybují. Nedeklamují vám nějaké pravdy o svém životě a kultuře.”

Děj filmu se těžko popisuje.

Ze španělského filmu Mezi dvěma vodami

„Ten děj není tolik dramatický. Jsou tam dva bratři, kteří se nepohodli, jejich životy se rozešly, protože ten jeden byl ve vězení a druhý se snažil nějak v té společnosti přežívat. Setkávají se a hledají k sobě cestu – takže sis píš sdělují svoje pocity, nejde tam úplně o nějaké dramatické zvraty. Ale jde o dva sourozence, kteří k sobě hledají cestu skrz to, že si snaží vyjasnit nějaké staré bolesti, i rodinné. Ale není to vedeno úplně přes nějakou velmi silnou dramatickou zápletku, takže diváci se spíš setkají s tím, že vstupují do citového života dvou lidí, kteří jsou vyděděnci možná vůči sobě samotným, i vůči většinové společnosti. Nerad bych prozrazoval nějaké detaily, protože ten film hodně spočívá na pozorování toho dění, a jakým způsobem to režisér předkládá.”

Film je napůl dokument. Zajímalo mě ještě, kde režisér potkal jeho hlavní hrdiny.

„Pokud si vzpomínám, tak šlo o nějaké náhodné setkání, protože Isaki Lacuesta se v tom prostředí pohyboval a jeho film Legenda o čase se týkal hudby. A samozřejmě když hledal hudební talenty, tak se dostal také do prostředí Romů, kteří významně pěstují flamenco a další hudební styly a tak se asi setkal s tímto chlapcem, jehož životní příběh ho zaujal a hlavně jeho nadání v té době. A potom myslím, že to už přirozeně vyplynulo – aspoň podle toho, co říkal při premiéře tohoto posledního filmu, který uvádíme, že chtěl sledovat jeho osud i po tolika letech, že mu přišel zajímavý a nosný.”

Film Mezi dvěma vodami se bude promítat 2x v Praze a jednou v Ostravě.

https://www.youtube.com/watch?v=k01QVp5Cawc

Spustit audio