Euforie, ale i letitý spor s profesorem. Martin Laštovička z Jihlavy vzpomíná na rok 1989

17. listopad 2021 06:01
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Laštovička na fotografii v roce 2019

Revoluce před soudem. I tak by se dal označit soudní spor bývalého studentského revolucionáře Martina Laštovičky s jeho tehdejším profesorem, který se táhl 25 let.

Současný náměstek jihlavské primátorky Martin Laštovička (KDU-ČSL) byl během Sametové revoluce jedním ze studentských vůdců okupační stávky na fakultě Architektury brněnského VUT. Revoluce pro něj ale rokem 1989 neskončila.

Dlouhé roky po ní se totiž musel Martin Laštovička přít o její povahu u soudu.

Rok 1989

„Od toho data 17. listopadu do té generální stávky lidská sounáležitost byla obrovská. Lidi si pomáhali, radovali se z pádu komunismu. Ta revoluce přerušila tu šedou deku, která tady byla.“

Martin Laštovička během revoluce rozvážel letáky a jezdil do továren, aby lidem vysvětlil stanoviska stávkového výboru studentů Fakulty architektury VUT v Brně

Martin Laštovička ve své kanceláři zaníceně vzpomíná na rok 1989. Na stole před sebou má fotky z té doby, časopis, který s dalšími studenty tiskl na fakultě architektury v Brně a také plakáty. Na jednom z nich je Václav Havel, jehož zvolení prezidentem tehdejším komunistickým parlamentem studentské stávky ukončilo.

„On pro nás byl záruka svobodných voleb, která proběhly ještě v tom roce. Byl zvolený v lednu. A v tom roce v červnu byly první svobodný volby.“

Spor s profesory

Studenti se tak vrátili ke studiu a kormidlo revoluce přešlo postupně do rukou politiků. Na samotné fakultě architektury se ale ve studentském hnutí odhlasovalo tzv. vyslovování nedůvěry šesti profesorům, kteří byli silně spjatí s komunistickým režimem a během revoluce se postavili proti studentům.

„To jsme nechodili na jejich hodiny. A nové vedení, které bylo zvolené demokraticky, to vedení buď potom s nimi rozvázalo smlouvu nebo odešli do důchodu.“

V roce 1991 se ale právě k tomuto aktu vrátil jeden z pedagogů, který bývalé studenty zažaloval za urážku na cti. K jejich údivu mu soudy daly několikrát za pravdu. „Braly to potom v tom občansko-právním sporu, jako kdyby dva sousedi měli spor. A zkoumali to, jak jsme urazili toho pedagoga. A my jsme ho urazili ale říkali jsme to v té politické rovině. Označili jsme ho za demagoga, kariéristu a člověka, který zneužíval svého postavení jako předseda buňky KSČ, kdy nám vyhrožoval, kdy moc té komunistické strany stála za ním.“  

Soudní spor

Podle Martina Laštovičky totiž zdědil nový režim soudnictví po tom starém. A právní systém žádnou revoluci neuznával. „Proti nám byli vesměs všichni soudci krajského soudu. Potom i městského soudu v Brně. A pořád odkazovali jako by na to, že my jsme byli mimo právní rámec. Revoluce totiž není v soudním systému zakotvena. Ten soudní systém přešel plynule do demokratické doby. My jsme jako by neexistovali jako revoluční studenti. A ta revoluce neexistovala dle soudu.“

Spor o revoluci v roce 2014 přeci jen skončil, a to nálezem ústavního soudu, který vzal v potaz významnou úlohu studentů při pádu komunistického režimu. Následně se Martinu Laštovičkovy omluvilo i ministerstvo spravedlností a tím se po dlouhých 25 letech jeho účast na revoluci definitivně skončila.

autoři: Patrik Salát , mik
Spustit audio