Ekumenický štáb natočil film Eleazar Kittel
Tuto sobotu se uskuteční slavnostní premiéra celovečerního amatérského filmu Eleazar Kittel, který dokumentuje život tzv. Fausta Jizerských hor, doktora Kittela (1704 - 1783). Do zfilmování příběhu tohoto "ďáblova doktora" se pustil štáb amatérských filmařů složený z křesťanů - a dokonce duchovních - různých církví. Avšak film nevypovídá jen o úspěších doktora Kittela v léčení, o jeho nadpřirozených schopnostech, které mu podle pověstí propůjčil ďábel, ale také o tom, že zlo nemůže mít poslední slovo, pokud se člověk s pokáním vrátí k Bohu.
Autorem scénáře je starokatolický kněz z Desné Ivan Peschka, roli ďábla sehrál jeho kolega z Jablonce Karel Koláček a ďáblem svedenému doktoru Kittelovi propůjčil svou tvář diakon Pravoslavné církve Přemysl Hadrava. Režisérem, kameramanem a střihačem byl Lukáš Müller, člen Římskokatolické církve. Přemysl Hadrava, který byl spolu s Ivanem Peschkou a Lukášem Müllerem hlavním členem štábu, k této spolupráci římskokatolíků, pravoslavných a starokatolíků uvádí:
"Za prvé to jsou církve, které podobným způsobem vnímají zlo, a za druhé my tři lidé, kteří jsme byli základem štábu, ho vnímáme stejně. Já osobně jsem konzultoval možnost podílet se na natáčení s naším metropolitou Kryštofem, a ten mi k tomu dal požehnání právě poté, co jsem doložil, jakým způsobem chceme ztvárnit ten souboj zla a dobra."
Co se týče souboje dobra a zla, ve filmu vystupuje přímo ďábel. Jak to vnímáte z hlediska dnešního moderního pojetí?
"Takzvaně moderní pojetí tvrdí, že personifikované zlo jako osoba neexistuje. Ale církve z té katolické rodiny tvrdí pravý opak. Vzhledem k tomu, že jsem duchovním Pravoslavné církve, jsem si jist, že ďábel JE jako samostatná duchovní osoba, že tak funguje a má spoustu společníků ať mezi padlými anděly, čili duchovními bytostmi, tak mezi lidmi. Takže to zobrazení osobního útoku na jednu konkrétní osobu nám nedělalo vůbec žádné potíže."
Pro roli ďábla jste si vybrali pěkně vyhlížejícího herce, co vás k tomu vedlo?
"Těch důvodů bylo několik. Za prvé podle zkušenosti církve a podle samotného názvu ďábla, které se původně jmenoval Lucifer - Světlonoš, o něm církev ví, že je jedním z nejkrásnějších stvoření - nejkrásnějších navenek. Proto jsme skutečně vybírali toho z nás, kdo je nejhezčí. A druhá okolnost, která nás k tomu vedla, je to, že zlo ve skutečnosti vypadá hodně hezky a lákavě ve chvíli, kdy ho neumíme poznat."
Jakou roli konkrétně hrál ďábel v životě doktora Kittela?
"Ďábel tam byl tím pokušitelem, který na jednu stranu říkal: 'Podívej se, já ti pomůžu, dám ti nějaké prostředky k léčení', ale na druhou stranu za to potom žádal duši. I nám se dnes nabízí ta otázka, zda lze použít prostředky ze špatného k dobrému. Například městské části běžně berou vysoké daně z provozu herních, nebo lépe řečeno proherních automatů. Většinou je potom věnují na nějakou charitativní činnost, třeba na léčbu lidí postižených těmi automaty. Ale ty peníze nefungují, nemohou fungovat, protože jsou ze zla. Tudy cesta nevede. A takhle nějak fungoval a funguje ďábel v životě každého z nás a tak fungoval i v životě doktora Kittela."
Došlo potom v životě doktora Kittela k obrácení se od ďábla směrem k Bohu?
"V tom našem filmu to obrácení nastává hlavně pod vlivem Kittelovy hospodyně Agáty. V tom skutečném historickém životě k tomu obratu také dochází, Kittel pak vstoupil do třetího řádu, žel jsme nezjistili jakého, stal se příznivcem řeholního života, postavil kostel na Krásné a v poslední třetině svého života se upínal k Bohu jako k naději a vykoupení ze svých vin."
A jaké bylo natáčení scény, kdy se pod doktorem Kittelem prolomí led zamrzlé řeky?
"Pro mě nebyl žádný problém koupat se ve vodě, která má 4 stupně. To se dá zvládnout. Na břehu řeky stálo vytopené auto, měl jsem tam suché oblečení, takže jsem se nebál. Tím největším technickým problémem bylo prolomit led. Chodil jsem celý den po ledu, neustále jsme kvůli tomu stěhovali kamery, abych byl v záběru ve chvíli, kdy se to konečně prolomí. Nemohli jsme najít to správné místo. Nakonec jsme ho našli a prolomil jsme se ve chvíli, kdy jsem to už nečekal. Naštěstí ale běžely rovnou dvě kamery, které mě zabíraly, takže ten záběr máme."
Zajímavostí filmu Eleazar Kittel také je, že v něm účinkuje 170 lidí, což je na amatérský film unikátní. Ovšem získat herce bylo občas problematické, jak to dokládá jedna veselá příhoda z natáčení scény procesí, kterou s oblibou vypráví scenárista Ivan Peschka:
"Naše procesí začalo tím, že z nasmlouvaných dvaceti až třiceti lidí se dostavili tři. Okamžitě jsme se tedy snažili sehnat lidi, přemluvit místní obyvatele. Nakonec se představitelce Kittelovy ženy podařilo sehnat jednak skupinu motorkářů na chopperech, kteří tam přijeli v kožených bundách, a jednak autobus ukrajinských dělníků. Ale když jsme je všechny oblékli do historických kostýmů, myslím, že se ani na první pohled nepozná, kdo byl motorkář a kdo Ukrajinec."
K mikrofonu jsem pozvala také režiséra Lukáše Müllera:
Kdy jste začali natáčet a kdy jste film dokončili?
"První klapka na Krásné proběhla v únoru 2004, ale pak jsme zjistili, že jsme si vybrali velké sousto a že nezbývá nic jiného, než v tom pokračovat a dotáhnout to do konce. Teď po třech letech natáčení očekáváme slavnostní premiéru."
Plánovali jste, že film bude dokončen dřív. Co všechno zavinilo to prodlení?
"Prodlení zavinila spousta věcí, zejména nechuť pokračovat, protože z koníčka se stala noční můra. Počáteční euforie a nadšení vyprchaly a pak už to byla jen práce. A pak zdržovaly i další aspekty, jako shánění herců, lokalit a tak dále."
Film je dokončen, jak ho budete distribuovat a kde se bude promítat?
"Po celou dobu natáčení jsme přemýšleli o tom, jak film distribuovat a přiblížit ho co nejlépe divákům. Ale pak se řešení našlo samo, kina si sama volají, lidé píší, že chtějí promítání, takže máme už několik nasmlouvaných představení a další budou pokračovat."
Kdy a kde bude premiéra?
"Oficiální premiéra je naplánovaná do Desné na sobotu 28. dubna od 14.30 hodin - tam bude slavnostní příjezd hvězd, nebude chybět ani červený koberec, ohňostroj a pak to tam trochu oslavíme. Ještě ten den večer bude další představení. Potom je naplánováno představení v Krásné, protože je to jednak kittelovské místo a jednak je tam 1. května pouť, takže se to hodí."
Osudy doktora Kittela a legend, které jej obklopují, se tedy po 300 letech opět dostávají do povědomí veřejnosti - a to nejen díky novému filmu. Rekonstruuje se unikátní Kittelův dům v obci Krásná (Pěnčín), vzniká projekt mikroregionu Kittelovsko, badatelé v archivech zkoumají originální Kittelovy písemnosti s mnohými původními recepty a na trh se dostávají přípravky, postavené na tradici dávného bylinkářství. Sami filmaři se při dokončování filmu nečekaně seznámili s dalším "kittelologem" Janem Vokurkou z firmy nesoucí název Kitl:
"Firma vznikla z popudu našeho bádání o Kittelovi. Objevili jsme určité písemnosti, jejichž existenci bych si rád nechal pro sebe, protože ke Kittelovi patří legenda, a zjistili jsme, že pokud máme pomoci Kittelovsku a kittelovským legendám, tak nelze spoléhat pouze na to, že vám někdo něco dá, ale že je potřeba pomoci sami sobě. A toto je možnost, jak můžeme Kittelovsku něco vrátit právě skrze firmu. Připravujeme nápoj, který bude představen veřejnosti 1. května ve 12 hodin na Kittelově pouti na Krásné."
A kde si budou moci ten nápoj zakoupit lidé, kteří zrovna nebudou 1. května na Krásné?
"Vzhledem k tomu, že ten nápoj je spojen s osobou doktora Kittela, tak je samozřejmě léčivý. Takže jej budete moci zakoupit v lékárnách, v prodejnách zdravé výživy a v dobrých vinotékách."
Další informace o filmu Eleazar Kittel najdete na jeho stránkách www.kittel.cz.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Budeme doufat, že podmáčené budovy přežijí zimu.‘ V Jeseníku pokračují opravy po povodních
-
‚Kus po kousku nás ničí.‘ Ukrajinští vojáci v Kursku čelí těžké ruské protiofenzivě, smysl v operaci nevidí
-
Detaily ze sokolského auditu: při krádeži převáděla asistentka desítky milionů přes několik účtů
-
V Damašku je po pádu Asada klid. Významné mohou být boje o ropná pole na severovýchodě země
