Druhou nejrozsáhlejší památkou v Česku je po Pražském hradě areál hradu a zámku v Českém Krumlově
O výjimečnosti hradozámeckého areálu v Českém Krumlově nemůže být pochyb. Přispívá k tomu i jeho rozloha, která je po komplexu budov Pražského hradu největší u nás. Jako třetí největší zámecký areál v České republice se uvádí další jihočeský zástupce, totiž hrad a zámek v Jindřichově Hradci.
A jak je to na dalších pomyslných příčkách v rámci Jihočeského kraje? O ty by se asi dělily zámky Bechyně a Vimperk a hrady Strakonice a Zvíkov.
Pokud bychom ovšem nebrali v potaz pouze hrady a zámky, které budovaly světské osoby, a zohlednili i církevní stavitele, potom by se v seznamu nejrozsáhlejších jihočeských památek objevily navíc kláštery Vyšší Brod a Milevsko. Mimochodem, oba dva jsou svou plochou větší než zámecký areál v Jindřichově Hradci, takže by rozhodně aspirovaly na přední místa v rámci celé republiky.
Stejně jako jiné rozsáhlé klášterní areály jako třeba západočeské Plasy nebo Žďár nad Sázavou na Vysočině, které svou plochou dokonce překonávají i českokrumlovský zámek. Dlužno ale dodat, že komplex Pražského hradu je svojí rozlohou skutečně nedostižný.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Kozohlůdky na Táborsku jsou nepřístupné a silně podmáčené. V minulosti se tam těžila rašelina
Pod úsměvným názvem Kozohlůdky se skrývá označení pro přírodní rezervaci na jižním Táborsku. Ochraňuje hlavně rašeliniště, které je částečně vytěžené a dnes zregenerované.
-
V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených
Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky z dob, kdy řádily nakažlivé nemoci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
