Do soutěže Romano suno letos dorazily nejen próza, poezie a mluvené slovo, ale i překlad deskové hry
Letošní soutěž Romano suno / Romský sen zná své vítěze. Nejvíce cen putovalo na Slovensko a z českých účastníků byli nejúspěšnější děti i dospělí z Ostravska. Cílem soutěže je ocenit znalosti romštiny v psané i mluvené podobě. Romano suno už 26 let pořádá organizace Nová škola. Na slavnostním vyhlášení natáčela Jana Šustová.
Do soutěže Romano suno je možné posílat psané texty nebo mluvené slovo v romštině. Kolik příspěvků letos přišlo, říká organizátorka Marie Podlahová Bořkovcová
Čtěte také
„Přišlo nám 143 příspěvků a přišly z takových pro nás klasických adres – především je v Romano suno tradičně hodně silně zastoupena Ostrava, máme texty z Brna, hodně z Jihlavy, z Bohumína. A především letos přispěli ze Staré Ľubovny ze Slovenska žákyně Základní umělecké školy Jána Melkoviča, které byly skvělé, ale bohužel nemohly na vyhlášení přijet.“
Mezi dětmi z Česka, které na vyhlášení soutěže dorazily, byl osmiletý Gabriel Ferenc z Jihlavské Základní školy Jungmannova. Obsadil 2. místo v kategorii Pisinas romanes – Píšeme romsky ve věku žáků 1. až 3. třídy. Psal o profesi taxikáře.
„Já jsem psal o taksikos, že až vyrostu, tak budu pracovat v taksikos, budu jezdit každý den. Bavilo mě to tady, líbí se mi to tady.“
Na téma profese psal i jeho starší spolužák Petr Polák ze 6. třídy.
„Já jsem psal o tom, že do budoucna chci vyjít 9. třídu a stát se automechanikem. A také jsem psal o tátovi, že je vyučeným zedníkem, umí dělat fasádu, všechno.“
Čtěte také
Druhá soutěžní kategorie má název Vakeras romanes – Mluvíme romsky. Na prvním místě se umístila Růžena Janová ze Základní školy T. G. Masaryka v Bohumíně. Do soutěže poslala video o svém dědečkovi, který zemřel.
„Řekla jsem si, že když jsem psala o rodině, tak napíšu i o dědovi.“
Kde jste se naučila romštinu a kde ji používáte?
„Používám ji doma, a naučili mě to máma a táta. Když jsme byli menší, slyšeli jsme ji a tak jsme se ji učili.“
Druhé místo se svým videem získal Alex Kočko z 8. třídy Základní školy Šalounova v Ostravě.
„Já jsem dělal video. Bylo o tom, čím chci být, až budu starší. Vzkázal jsem to ve videu a vzkážu to i teď: Ať neztrácíme naději, když máme nějaký cíl, abychom šli za tím, co chceme. Ať neztrácíme naději!“
Kde jste se naučil romsky a kde romštinu používáte?
„My už odmala doma mluvíme romsky s tátou, s mámou, sourozenci, takže jsem to pochytil doma.“
Čtěte také
Pravidelným účastníkem soutěže Romano suno je už zhruba 7 let Milan Bindatsch z Ostravy. Letos získal první místo za prózu v kategorii dospělí, ale do soutěže přihlašuje i děti.
„Dnes se mnou přijely dvě děti, ty budou v soutěži Džanas romanes. A v té předchozí části se umístily dvě dívenky – ty vyhrály 3. a 2. místo.“
Ve zmíněné kategorii Džanas romanes / Umíme romsky skupiny dětí nebo dospělých soutěží ve znalosti slovní zásoby a formulačních dovedností v romštině. Milan Bindatsch na ni své žáky důkladně připravil.
„Já jsem minulý rok vyhrál první místo, takže už jsem věděl, o co jde. A tak jsem děti dostatečně připravil na to, aby přesně věděly, jak na to, aby odpovídaly co nejjednodušeji a popisovali tu věc nebo toho člověka tomu druhému soutěžícímu tak, aby to mohl říct v romštině. Bylo to dost těžké, ale děti se to naučily, myslím si. Je to něco takového, jako česká hra kufr, jde o to popsat tu věc v romštině, nesmí tam být citoslovce. Je třeba to doslovně popsat a druhý soutěžící musí uhádnout, co tím myslel.“
Čtěte také
V Romano suno byla letos také udělena speciální cena za překlad. Stefan Doehnert z Německa totiž do romštiny přeložil návod k deskové hře Maiak. Návod je zhruba na jednu stránku a jeho překlad považuje autor za středně složitý.
„Předtím jsem už přeložil jednu deskovku – šachy s kostkami, a potom to už bylo jednodušší, protože už jsem trochu věděl, jak se říká tah, vlevo, vpravo, jít, jsi na tahu a tak.“
A kdo se v letošní soutěži Romano suno / Romský sen umístil, získal mimo jiné i zmíněnou deskovku Maiak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
