Deset osobností Vysočiny převzalo ve čtvrtek nejvyšší ocenění

Tleskalo se také sympatické lékařce ze Světlé nad Sázavou. "Medicinu jsem chtěla dělat už ve čtrnácti letech, i když nikdo v rodině lékař nebyl. Chtěla jsem pomáhat lidem. Mám je ráda. A to, že jsem ve svých skoro sto letech stále ve své ordinaci mě tady vlastně drží." Takovou větou se zcela vystihla Irma Němečková ze Světlé nad Sázavou.

Dalšími, kdo si pro své dřevěné, skleněné nebo kamenné medaile přišli, byli Emanuel Ranný, třebíčský akademický malíř ověnčený nespočtem cen z celého světa, Jaroslav Benda, restaurátor z Pelhřimova, který se z malíře-natěrače stal pod vedení mistrů uměleckým pozlacovačem a sám dnes nosí titul Mist umělecké výroby s restaurátorskou specializací. Dále pak Pavel Loužecký, letecký instruktor a pilot z Havlíčkova Brodu, kterému doma na stěně visí medaile z mistrovství Evropy i světa a student Viktor Němeček, který reprezentoval ČR na Mezinárodní astronomické olympiádě. Medaili má rovně Josef Průša - vývojář ze Sedletína. Uvedl v život 3D tiskárnu a kromě věšáku, co má doma, si vytiskl i brýle, se kterými si přišel cenu převzít.

Cenu za manžela Jana Štokra přišla převzít manželka telčského volejbalisty a velkého patriota. Marika Šoposká, havlíčkobrodská herečka, poděkovala rodičům, že ji v dětství vyslyšeli a ona si tak může plnit svůj sen na prknech divadla i před filmovými kamerami. Josef Podzimek, stavař a inženýr z Třeště, přípomenul historii nejstarší existující stavební firmy v zemi, kterou jeho rodina buduje po generace. Marie Bartošková, ředitelka ústavu sociální péče ze Sklené, představila v medailonku režiséra Theodora Mojžíše život klientů s mentálním postižením. Slavnostní večer předávání nejvyšších ocenění Vysočiny byl už pátým v pořadí. O skvělou zábavu a hudbu se postaral Zatrestbend Petra Píši.