Deset let po zrušení povinné vojny se lidé na Vysočině do aktivních záloh nehrnou

Takzvaní záložáci musí v dnešní době řešit hned několika problémům. Prvním jsou odměny. Vojáci dostávají 500 korun měsíčně, přičemž mnohdy si za své kupují výstroj. Armádní sklady jsou totiž prázdné. Měsíční odměna tedy často nepokryje ani náklady spojené s činností záložáka. Zůstávají tak jen skuteční skalní nadšenci.

„Převážná většina z nás, kteří u aktivní záloh jsme, jsme vlastenci a srdcaři,“ vyznává se nadporučík Karel Hanák – velitel Pěší roty Jana Kubiše.

Ostatní kraje v České republice jsou na tom většinou podobně jako Vysočina. „Některé kraje jsou na tom o hodně lépe, co vím, tak Středočeský kraj, Praha město, ale jsou samozřejmě i kraje, kde ten stav je mnohem horší než tady, ale to bych nechtěl specifikovat,“ říká nadporučík Karel Hanák.

Vůbec největší problém, kterému dnešní záložáci čelí, jsou věčné spory se svými zaměstnavateli. Nechtějí totiž vojáky v záloze pouštět na cvičení a mnohdy jim i vyhrožují, že pokud půjdou cvičit, tak se zpátky do práce už vracet nemusejí, líčí Karel Hanák. „Dokonce i někteří záložáci v minulých letech museli naše řady opustit, protože samozřejmě na prvním místě máte svoji rodinu a obživu.“

Vše by měl změnit nový zákon. Počítá se zvýšením benefitů pro vojáky z pětiset na tisíc korun měsíčně a také s kompenzacemi pro zaměstnavatele. Pokud armáda bude potřebovat záložáka neplánovaně, stát zaměstnavateli proplatí 100% průměrného měsíčního příjmu, když to bude plánované cvičení, zaměstnavatel dostane 2/3 průměrného měsíčního příjmu. Nutno ale dodat že zákon ještě neprošel přes poslance a senátory. V praxi ho začne armáda uplatňovat nejdříve za dva roky.