Der Standard: Rakouská vláda ve spolkové zemi Vorarlbersko začíná jako první uvolňovat opatření proti covidu

V regionu se částečně otevírají divadla, kina, vnitřní sportoviště i restaurace. Kulturní představení i sportovní utkání bude moct sledovat sto lidí v publiku. Co se týká sportu, povolení se týká zejména dětských tréninků. Podmínkou je respirátor FFP2 a negativní test na covid.

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Rakousko v březnu chtělo nadále povolovat, ale zatím ještě vyčkává

Právě testování je základem rakouského postupu. Pro návštěvu divadla nebo hokejového zápasu bude stačit samotest. Obyvatelé Vorarlberska si můžou ve své obci vyzvednout týdně dva samotesty zdarma. Jejich výsledek bude platit 24 hodin a pravost výsledku si úřady můžou ověřit přes QR kód.

Naopak v restauracích nebo u kadeřníka budou muset Rakušané doložit negativní výsledek antigenního nebo PCR testu.

Německé volby a vládní strany?

Německý supervolební rok nezačal pro vládní křesťanské demokraty nejlépe, výsledky rozsáhle analyzuje třeba portál ZEIT ONLINE. V zemských volbách na jihozápadě země, tedy v Bádensku-Würtembersku, obhájili vítězství zelení, v Porýní-Falci sociální demokraté.

Čtěte také

Nový šéf CDU je následovník Merkelové, polovina Němců ji dál chce za kancléřku, říká expertka Lizcová

CDU v obou zemích lehce ztratila. Velké zklamání to je zvlášť v Bádensku-Würtembersku, což byla dřív volební bašta křesťanských demokratů. Alternativa pro Německo (AfD) sice v obou zemích ztratila, zvládla ale přitáhnout zhruba deset procent voličů nespokojených s koronavirovými opatřeními.

Klíčovým faktorem ale byly taky osobnosti zemských premiérů. Winfried Kretschman povede Bádensko-Würtemberko už třetí volební období v řadě. Celoněmecké straně zelených se trochu vymyká. Chápe totiž potřeby automobilového průmyslu a nebojuje dogmaticky v debatách o genderu. Usiluje spíš o drobná řešení proti změně klimatu a jeho šarm oceňují i voliči křesťanských demokratů – píše ZEIT ONLINE v povolební analýze.

Populárnější než celostátní vedení je i sociálně-demokratická premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová. K vítězství ji pomohlo dobré krizové řízení země v časech koronaviru, hlavně dobrá koordinace očkování. Její úřad patří k i nejlepším v Německu co do zastoupení žen ve veřejných funkcích. Premiérka to ale nedělá v rámci kulturní války, snaží se o konsenzus a umí velmi dobře vyjednávat s konzervativci.

Co přinese nová italská vláda?

V italské politice se toho od začátku nového roku mnoho změnilo. Od února zemi řídí úřednická vláda Maria Draghiho a středolevou demokratickou stranu od neděle vede bývalý premiér Enrico Letta.

Čtěte také

Ondřej Houska: Mario Draghi nejspíš sestaví novou italskou vládu. Ale co bude dál?

Jiný někdejší předseda úřednické vlády Mario Monti ale v komentáři pro list Corriere della Sera píše, že klíčové otázky v italské politice zůstávají dál stejné: jestli politické strany dokážou upozadit vlastní zájmy a co ze stávající situace vytěží populisté.

Pisatel komentáře Mario Monti předsedal italské vládě v době hospodářské krize. Dobře proto ví, jaké to je navrhovat nepopulární opatření a neustále jednat o podpoře napříč kluby v poslaneckých lavicích.

V podobné situaci je teď kvůli horšící se epidemické situaci premiér Draghi. Některé italské strany si stěžují, že na aktivní podporu vlády doplácejí ve srovnání s antisystémovými stranami. Bývalý premiér Monti jim ale radí, aby se za neoblíbená opatření nestyděli.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.