Milena |Zdravím všechny.Pana Jardy mi je líto.Příroda,pole atd sníh-vláhu pořebují.Měl by se přestěhovat do teplých krajin.
frantisek svaricek|DNESKA SNĚHULÁKA STAVIM NAFUKOVACÍHO,A ŠKOLKA KTERÁ CHODI OKOLO NAŠEHO TAK HO STRAŠNĚ OBDIVUJE,ASI SE DĚTEM LÍBÍ I KDYŽ NENÍ SNÍH.
Helena|Dobrý večer všem,toto téma mě vrací o mnoho let do dětství.Sněhu bylo až po kolena,můj otec než šel ráno do práce-a to dělal od 6ti hodin-dnes počítám,že musel vstávat tak ve 4.30 h.,aby odklidil hrablem sníh ze dvorku,ale hlavně z chodníku.Nebot tenkrát,kdyby si někdo zlomil cokoliv na neodklizeném chodníku, tak by to bylo drahé.Nemohu nevzpomenot na vánoce(r.1958) kdy jsem pod stromeček dostala lyže a gumové lyžáky a hned jsem je před domkem nazula a jela lyžovat.Rovněž také před rokem pod stomkem bílé brusle, a hned hurá vyzkoušet na zamrzlý rybník.Byly to krásé časy,přejme si, aby napadl letos snížek na vánoce,nebo na Silvestra-Helena
INKA|Dobrý večer. Moje dětství a mládí je poznamenáno mnoha vzpomínkami. Z těch nejvíce zvláštních jsou závěje, které byly kolem silnice. Vedla tu totiž jen úzká cesta, která byla vyfrézována, takže se auta a autobusy nemohly míjet. Stalo se tedy, že jeden musel couvat až k vedlejší vesmici. My, děti, jsme často na autobus nečekaly. Chodily jsme pěšky, a to NAD vyfrézovanou cestou, což bylo až v korunách stromů nad tou cestou. Nebo při náledí - autobusy nejely a my jsme museli jít pěšky do zaměstnání - pomáhaly nám ponožky na botách. Nebo, už trochu později. Sníh padal od rána, autobusy rovněž nejezdily, nebyla možnost dostat se do zaměstnání. Brala jsem to tedy jako vlasteneckou povinnost, že jsem prohrnovala úzkou stezku od paneláku k obchodu, aby si staří lidé mohli jít na nákup.. Neúnavně, ale další den jsem nemohla vstát od bolesti zad a rukou. Je ovšem smutné, že se v takových situacích najde jen málo lidí, kteří jsou ochotni pomoci...
frantisek svaricek|PANI JARUŠKO,NIKDO NEVZPOMĚK KLOUZAČKY KTERÉ JSME DĚLALI TŘEBA NA CHODNÍCÍCH NEBO U SILNICE,TY BYLY TŘEBA DESET METRŮ DLOUHÉ,NA TĚCH JSME SE VŽDYCKY KLOUZALI,NO A DORÁNA NÁM JE VŽDYCKY NĚKDO POSYPÁL POPELEM,TAK ŽE DRUHÝ DEN JSME SI UDĚLALI NOVOU.
Jirka|Dobrý večer, pozdravuji Vás a všechny posluchače Na zimy mého dětství stále vzpomínám na onu romantiku. Žil jsem jenom s matkou, která byla průvodčí na dráze a protože jsme byli sami tak mě matka brala sebou do vlaku. Vzpomínky na tu dobu mám velmi krásné, když jsem koukal z okna vlaku na zasněženou krajinu a vánočním čase pozoroval jak v domcích kolem trati se rozsvěcovaly vánoční stromky.. Bylo nádherné a na tuto nádheru vzpomínám do dnes celých 65 let Celá ta nádhera byla dokreslena padajícími jiskrami z parní lokomotivy
Dana|Dobrý večer všem přeji. Maminčina maminka, jak se u nás říkalo - stařenka, tak ta měla v tomto památném roce 1929 v únoru svatbu. Hodně nám o tom vyprávěli, že cestou z kostela málem všichni umrzli, máme z toho taky v albumu založené fotky.
Sváťa z Brna|Dobrý večer Vám paní Jarko i vám všem co máte rádi zimu a Noční linku.Na bílou zimu v mládí se nedá zapomenout.Sněhu nějak padalo více a tak bylo dost práce s jeho odklízením.Ze silnice byl odklízen pomocí dřevěných pluhů taženými koňmi.Od domů se musel často odhazovat.Stávalo se že spolužáci z okolí se při opravdu velkém přívalu sněhu nedostali do školy i dva až tři dny.A když končila zima a ledy na Sázavě se daly do pohybu , to tedy bývala podívaná.Zvednutá řeka často dosáhla takové výšky , že zaplavila staré fotbalové hřiště a ledy tam byly třeba i do května.A co já a letošní zima, no rád ji budu sledovat převážně z oken bytu v Brně.váš Sváťa
Ozéfek|Dobrý večer.
Já si pamatuju zimy,že sněhu bylo po kulky.Špatně se v tom chodilo,ale bylo to fajne.Jak jsem chtěl hodit z té zimy čuryho oblouk,tak to málem zmrzlo,než se to dotklo země.
Zdravím všechny posluchače NL.
Ozéfek ze Štramberka.
