Církev se rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem byla basilejská kompaktáta
Od roku 1415 byli čeští a moravští husité považováni za kacíře, což o pár let později vyústilo v sérii protihusitských křížových výprav vyhlašovaných papežem.
V důsledku celkového neúspěchu těchto tažení se roku 1431 církev, představovaná basilejským koncilem, rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci českých a moravských husitů jsou pak takzvaná basilejská kompaktáta, která byla slavnostně vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě.
Do tohoto města, představujícího významné katolické centrum na česko-moravských hranicích, vstoupil římský císař Zikmund, aby konečně udělal tečku za husitskými válkami. Podpisem kompaktát byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, byť jen na posledních sedmnáct měsíců svého života.
Slovo Kompaktáta pochází z latinského „compactus“ tedy něco, co je smluveno. V kompaktátech se mimo jiné kališníkům přiznal nárok na přijímání krve páně – tedy pití vína z kalicha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.