Chrám svatého Víta je jedním ze symbolů české státnosti. Stavěl se několik století
V místech, kde se dnes vypínají k nebi věže svatovítské katedrály, stála první církevní stavba už v 10. století.
Kolem roku 925 založil kníže Václav v opevněném pražském hradišti předrománskou rotundu, kterou po roce 1060 nahradila trojlodní bazilika se dvěma věžemi. 21. listopadu 1344 byl pak položen základní kámen ke gotické katedrále, která je plným názvem zasvěcena svatému Vítu, Václavu a Vojtěchovi.
Jejími prvními staviteli byli Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, kteří postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže. V roce 1419 se však práce kvůli husitským válkám zastavily a na smysluplné pokračování si musela katedrála počkat až do závěru 19. století.
Západní část a dvě vstupní věže jsou proto postaveny v novogotickém stylu. Katedrála byla slavnostně vysvěcena až roku 1929 a v pozdějších letech se ještě dokončovaly interiéry. Chrám svatého Víta je jedním ze symbolů české státnosti, v jeho útrobách jsou uloženy ostatky našich významných panovníků a také korunovační klenoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
