Chcete si pochutnat na vámi vypěstovaném ananasu nebo banánech? Poradíme, jak na to
Tentokrát totiž odpovídáme na dotazy posluchačů. „Ananas mi vyrostl do 1 metru, jak se o něj mám starat, čím ho hnojit a dočkám se plodů? A co banánovník, dá se pěstovat v našich podmínkách?“ Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejprve ananasovník z čeledi broméliovitých. Rostlina vysoká 1 metr už může nasadit na plod. Pomůže tomu například acetylénová voda, voda, do které jsme vhodili kousek karbidu. Acetylén probouzí touhu bromélií kvést, vytvářet plody, plodenství. Vodu nalijeme do růžice.
Ananas je snad jedinou bromélií, která roste v půdě (ostatní ve směsi kůry, kokosového vlákna a rašeliny, podobně jako orchideje) a potřebuje solidní výživu. Univerzální substrát (třeba takový, který používáme pro muškáty) hnojíme hnojivy na kvetoucí rostliny. Začínáme druhý měsíc po přesazení, hnojíme jako muškáty.
Metrová rostlina by měla být také tak široká, listy by měly mít alespoň 0,8 m na délku. Pěstujeme v nádobě 10 - 15 litrové, teploty v místnosti, kde rostlinu máme, by v zimě měly být určitě nad 20 °C. V létě rostlině dopřejeme hojně světla, po otužení i jižní slunce.
A banánovník? Potřebuje nasbírat určitou sumu teplot, aby se květenství začalo tvořit. Říká se, že květenství se objeví za padesátým nebo šedesátým listem. Jsou v něm dva druhy květů. Samičí, ze kterých se vytvářejí banány. A pak samčí, vlastně jen na okrasu. Ty můžeme opatrně odstranit, aby rostlinu nevysilovaly.
Vhodné k pěstování u nás jsou málo rostoucí okrasné druhy s barevnými listy i banánky, z těch na jídlo odrůda Cavendish dwarf. Doroste do dvou či tří metrů, plodí vcelku spolehlivě.
To, čemu nesprávně říkáme kmen banánovníku, jsou jen stočené listy. Když plody obereme, uřízneme tento jakoby kmen u země a novou rostlinu pěstujeme z pupenů na oddenku.“
Další zajímavosti si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
