Chcete prospět svému mozku a pomoci od depresí? Jezte pupečník asijský

6. červenec 2021

Rostlina pochází z jihovýchodní Asie, kde se pěstuje jako zelenina. Podle bylinkářky Štěpánky Janoutové pupečník asijský chutná podobně jako řeřicha.

„V bylinných lékárnách se pupečník prodává také pod názvem gotu kola. Patří mezi tzv. mozkové nutrienty, které pomáhají regenerovat mozek, posilují koncentraci a paměť, přispívají ke zlepšení nálady, proti depresím, úzkostem a strachu,“ vyjmenovává bylinkářka a pěstitelka bylin a drobného ovoce Štěpánka Janoutová ze Sedlecka na Rokycansku.

Vzhledem pupečník asijský vzdáleně připomíná jahodník a jako jahodník se i rozmnožuje. „Roste stejným způsobem, list není tříčetný, ale ledvinovitého tvaru,“ popisuje rostlinu bylinkářka, „uprostřed uzlu, ze kterého listy vyrůstají, se objevují malé fialovočervené kvítky. Pupečník můžeme rozmnožovat buď vegetativně přízemními šlahouny, nebo semeny. Trvá ale hodně dlouho, než semena vzejdou.“

Jak pěstovat pupečník?

U nás se pupečník pěstuje jako pokojovka, přes léto je možné ho letnit venku v nádobě, příp. na záhonu. „Když ho chceme jako letničku na zahradě, pokryjeme záhon netkanou textilií. Kdybychom nechali šlahouny zakořenit, špatně by se nám sklízel. Pupečník miluje sluníčko a velkou zálivku, můžeme ho přihnojit organickými hnojivy,“ radí Štěpánka Janoutová.

Rostlině se bude dařit v lehčí humózní půdě s přídavkem písku a kompostu. Protože je doma v tropech, potřebuje vedle světla a vody také teplo a poměrně vysokou vzdušnou vlhkost. Přezimovat může ve světlé místnosti temperované na 15 až 20 °C, pouze omezíme zálivku.

Ze škůdců pupečník asijský ohrožují molice a mšice. „Jelikož je to rostlina, kterou budeme využívat k léčbě nebo jako součást svého jídelníčku, ošetřujeme ji bio přípravky,“ zdůrazňuje pěstitelka.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.