Čechoslováci v RAF nemohli bránit svou zemi, tak bojovali v cizině. Po návratu do vlasti však mnozí hrdinové skončili ve vězení
Československo bylo od počátku v popředí světového letectví, a to jak civilního, tak i vojenského. Pověstné heslo za První republiky znělo: Vzduch je naše moře.
Po mnichovské dohodě bylo jasné, že letci nebudou moci bránit svou zemi. Mnozí se rozhodli odejít a bojovat jinde. Většina prchala přes Polsko do Francie, a už tam se zapojili do boje. Po pádu Paříže následoval odchod přes kanál La Manche do Británie.
Piloti sloužili nejprve v britských a polských útvarech. Od července 1940 však pod křídly britského královského letectva fungovala první samostatná stíhací peruť složená pouze z Čechoslováků – legendární třistadesítka. Perutě jsme nakonec měli čtyři, jak stíhací, tak bombardovací, a jejich příslušníci se vyznamenali v bitvě o Británii i v konečném úsilí o porážku nacismu. Na svém kontě měli 365 sestřelených nebo silně poškozených nepřátelských letadel. Československými perutěmi v RAF prošlo více než 2500 mužů.
Po návratu do vlasti však válečné hrdiny čekal střet s komunistickou totalitou. Příslušníci západních jednotek byli pro režim nepohodlní a nebezpeční, mnoho z nich proto skončilo ve vězení. Plné rehabilitace se dočkali až po roce 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
