Byla to zajímavá sezóna, říkají včelaři na Náchodsku. S nedostatkem vody si ale včely poradily
Včely letos v létě neměly kvůli horkému a suchému počasí tak napilno, jako jindy. Ale přesto léto prožívali asi lépe, než jejich chovatelé. S nedostatkem vody se totiž uměly vypořádat. Máme za sebou hodně zajímavou sezónu. To říkají včelaři na Náchodsku. Teplé a suché léto bylo pro ně velmi specifické.
Nedostatek vody se podle včelařů podepsal na nízké snůšce. Samotné včely ale neohrozil.
„My jsme pořád vlastně čekali, kdy ta sezóna začne a ona už skončila," směje se včelařka z farmy v Rokytníku u Hronova Simona Adamcová.
A otevírá malý úl, kde odchovává včelí matky: „Teď musíme touto dobou všechny matky přeznačit. Toto jsou mladé matky, ty se narodily letos. Takže se budou vkládat do těch kmenových včelstev."
Mám 20 milionů neposedných zaměstnanců, usmívá se včelařka Simona Adamcová
Simona Adamcová před několika lety vůbec netušila, že jednou bude držitelka titulu Živnostník roku a už vůbec ne za jaký obor podnikání. Tahle mladá žena měla totiž kdysi dost slibně nastartovanou dráhu profesionální hudebnice.
A potom po krátkém hledání nachází v úlu včelí matku, které přilepí za hlavu malé oranžové číslo. To je prý moc hezká práce, která paní Simonu baví.
Ale když se ptáme, jaká vlastně byla letošní sezóna, zvážní: „Letošní rok byl takový hodně zajímavý v tom včelaření. Protože opravdu bylo hodně sucho. Stromy kvetly všechny naráz. A když se na to podíváte ze života včel, tak matka položí vajíčko,. A teprve za 40 dní se z toho vajíčka stává letu schopná létavka. A letos se 9. dubna udělalo hezky, to znamená, že si včely přinesly první pyl. Matka začala klást. Takže v půlce května byly včely v období vrcholného rozvoje. Jenže tou dobou už byly skoro všechny snůškově důležité stromy odkvetlé. A včely nebyly v takové síle, aby mohly tu snůšku dostatečně využít."
Medu sice včelaři letos měli méně. Hlavně toho medovicového. Ale přesto si nestěžují, že by sucho nějak jejich svěřencům ublížilo.
Předseda českoskalických včelařů Jiří Valtera říká že s nedostatkem vody si včely umí poradit: „Včela ke svému životu samozřejmě potřebuje vodu. Potřebuje ji také jako klimatizační prostředek, kterým chladí úl a osvěžuje vzduch. Je schopná si ji nasbírat jednak z vodních zdrojů, ale také z rosy a z nektaru."
Horké a suché počasí navíc neprospívá ani nejobávanějším včelím nemocem - varroáze a moru včelího plodu.
„To jsou choroby, které moc s tím teplem a suchem nekamarádí. Takže se dá říct, že varroáza není tolik rozšířena. Alespoň pokud jsem dělal vlastní monitoring roztočů, tak to nebylo tak hrozné, jako v uplynulých letech. Ale je pravda, že to ještě může nastat. Protože v tomto období převažuje shromažďovací pud včelek. A ony shání zdroje potravy. Může se tedy stát, že silnější včely vylupují ty slabší a mohu si do úlu přinést tyto parazity," dodává Jiří Valtera. Na tom se shodují včelaři z Náchodska.
Ceny by se podle nich měly letos pohybovat v průměru okolo 150 korun za kilogram. Ale záleží samozřejmě na regionu.
Související
-
Včelaři v Královéhradeckém kraji letos úspěšně bojují s morem včelího plodu
Loni bylo na území hejtmanství odhaleno podle údajů Veterinární správy 5 ohnisek této nákazy. Letos zatím veterináři nezaznamenali žádný případ.
-
Bez včel by lidstvo vymřelo. Cílem hradeckých včelařů je zachování včely v české přírodě
Domněnku Alberta Einsteina, že když vyhynou včely, lidstvo je přežije jen o 4 roky, bychom měli brát vážně. Včely vymírají a je čas uvědomit si, co to může mít za následky.
-
Medová poradna: Včelař Evžen Báchor tvrdí, že med je lék i...
Radioporadna - Evžen Báchor - medař a včelař - med je lék i pro zdravého - medová poradna - Zajímavá osobnost je Hostem Radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
