Byla tam zima a pořád jsem padal, vzpomíná na své hokejové začátky Jiří Šlégr

23. červen 2025

Životopis by se mu dal shrnout do jednoho slova: hokej. Jiří Šlégr ho žil na ledě, pak na lavičce, a dnes v roli generálního manažera národního týmu. Když ho vidíte mluvit o hře, kterou hrál i miloval, je to jako byste poslouchali kapitána, který stále velí, jen už nedrží hokejku.

Byla tam zima a pořád jsem padal, vzpomíná na své hokejové začátky Jiří Šlégr

„Kdykoli koukám na hokej, chtělo by se mi skočit na led,“ přiznává bez rozpaků. Tělo už mu to ale nedovolí. A přesto—nebo právě proto—zůstává s týmem a bojuje jinak: za sestavu, za pohodu v kabině, za dobrou výstroj.

Letos to ale nevyšlo. Mistrovství světa skončilo bez medaile. Šlégr mluví o zbytečných vyloučeních, o emocích, které přetekly. „Znám to, byl jsem stejný. Ale na šampionátu musíte mít disciplínu, pak přijde pozitivní výsledek.“

Český tým se nechal rozhodit Američany. Výpadky, pošťuchování, zbytečné tresty. „Někdy tam možná byly osobní věci,“ krčí rameny. Dánů si ale cení: „Hráli dobrý hokej, ale nevyhrávali. Nakonec porazili Kanadu. Bylo to poučení pro všechny, že hokej se nedá hrát na jistotu.“

Jako generální manažer má Šlégr jinou roli. Hledá, domlouvá, vyjednává. „Když chcete, aby vám z NHL přijel kluk, kterého potřebujete, musíte za ním přijet. Zeptat se, jak se cítí, jestli je zdravý, v jaké je pohodě.“ Funguje to. Ale i tak to někdy nedopadne, jako letos s Jiřím Kulichem. Klub ho radši poslal na farmu. „Nesouhlasím, ale musel jsem to vzít.“

A pak jsou tu věci, které neovlivní ani nejlepší manažer. Třeba když přiletí Martin Nečas bez výstroje. „Stál vedle mě s hokejkami  a jinak nic. Bágl dorazil až během zápasu. A místo aby hrál, tak se díval.“ Poučení? „Příště už nepoletí přes Londýn.“

Jiří Šlégr, Alex Mynářová

Šlégr je ale i muž, který hledá nové Jágry. Vede projekt Pojď hrát hokej, obchází zimní stadiony a sleduje děti s rozzářenýma očima. „To je moment, kdy se mi dobíjejí baterky,“ říká a je znát, že to nemyslí metaforicky. Věří, že hokej není jen o bruslích, ale i o vztahu, který si dítě vybuduje ke sportu a ke kolektivu.

„Za nás nebyly hrazdičky, my měli židle,“ směje se. Dneska jsou děti jinde. A někdy už v pěti letech bruslí jako veteráni. Doba se hodně posunula. „Mě hokej na začátku nezaujal, byla tam zima, pořád jsem padal a když jsem upadl, tak mě to bolelo,“ vzpomíná na svoje začátky. Děti proto nechce do ničeho tlačit. Ale když se jeho vlastní syn zamiloval do hokeje po jednom zápase mistrovství v Praze, potěšilo ho to. „Kdyby z něho hokejista nebyl, nevadí. Hlavně, že máme společný zážitek.“

Kdy měl Jiří Šlégr u hokeje větší nervy? Když sám hrál, nebo jako manažer? A mimochodem, věděli jste, že také vaří? Kdy vzal vařečku poprvé do ruky? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

autoři: Alexandra Mynářová , hoch

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.