8. zpráva

20. září 2010

To je strašnej nadpis pro článek. Ale ještě horší je ten holej fakt, ona skutečnost! Vrátili jsme se během relativně slušnýho počasí. A to bylo nahoře najebaný strašnýho sněhu. Potom přišlo sněžení, po něm dva dny pěkný. Ten druhej právě končí a my čekáme na příchod třech dnů sněhu :-(((

Mezi tím pro nás nemělo cenu zkusit vyrazit nahoru. Dál než do CII by jsme se nedostali a tam jsme už spali tři noci a nemá pro nás smysl chodit tam jen tak na „vejlet“. Jedinej smysluplnej počin by byl „odskočit“ si na GI a postavit stan minimálně v 6 500 m, ideálně nad 7 000 m. To kuli sestupu až se vydáme na GI na pokus o novou cestu. Ale touhle dobou zatím nikdo na GI nepracoval. A nejde tahat cesty na dvou osmách najednou.

Včera v traverzu do CII vyjela lavina, nevím přesně co se stalo ale Švýcaři se hodně rozděsili. ( Během toho jak mě celej den nejde odeslat mejl jsme se dozvěděli že to byly jejich vejškový nosiči. Mají dva Šerpy z nepálu a dva místňáky) Francouzi – jediná expedice která tady byla před náma se to rozhodli zabalit.

Dnes šli nahoru pro materiál. Před chvílí byla „porada“ většiny expedic co jsou tady. Francouzům a nám se dostalo „oficiální“ chvály za zajištění cesty do CII. A díky velkýmu množství sněhu a lavinovýmu nebezpečí se řeší jak dál.

Nejhorší je, že pokud bude skutečnost tři dny sněhu, musíme všichni minimálně den, dva , čekat než kopec opadá od lavin a teprve potom můžem do akce. A po odchodu Francouzů na tom neni nikdo tak „dobře“ jako my. A to jsme na tom, alespoň z našeho pohledu špatně!

Loni touhle dobou jsem už plánoval cestu domů po vrcholu. Ale každá expedice je jiná. Tady je podobnost s Nanga Parbatem 05, kde jsem byl s Miskou. Mimochodem nádherná akce. Lezli jsme Diamirskou stěnu sami dva. A to opravdu sami! Další expedice přišly 2-3 týdny po nás a tak jsme opravdu měli celý 4 km stěny jen pro sebe, nikdo nám nepomáhal! A tenkrát jsme po dosažení BC 4 200 m, dva dny budovali tábor. Pak jsme ihned vyrazili dál, podařilo se nám vylézt a za den postavit CI v 5 000 m. Další den i když měl Miska probodlou nohu od mačky jak jsme utíkali, (marně) před lavinou jsme postavili CII v 6000 m! A potom nám trvalo skoro měsíc, než jsme se hnuly z CII. Nakonec jsem stál sám na vrcholu, Miska to otočil 200 m pod ním i když pro mě na něm tenkrát stál. S počasím, sněhem a větrem se dá těžce bojovat kdekoli. A pokud jde o osmitisícovou horu…

Zoufalá je letos moje situace pokud jde o odesílání zpráv. Text kterej jste právě přečetli stál několik set Kč!!! Ve chvíli kdy dovětek píšu mám za sebou víc jak deset pokusů o odeslání! Každý z nich trval i několik minut. Strašný. Satelitní telefon Thuraya a s tím celej systém prostě nefunguje. Teda funguje jak chce ( a on hlavně nechce ). Na mojem novým noťasu ThinkPad X301 jsme kůli němu ještě instalovali starší Windows místo novýho operačního systému. Počítač svoji práci odvádí skvěle, včetně televizních přenosů, ale Thuraya prostě žere prachy a služby neodvádí?! Z telefonu volám v podstatě jen kvůli počasí a když s Alenou mluvím 5 min., zdá se mě o čertech. Tento mejl neodešel zatím ani po 20ti minutách spojení?!?!?!?!?!?!
Jdu činit další pokusy o odeslání….
Radek

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.