Závislost na hracích automatech
S rostoucím počtem zábavních barů a heren stoupá také počet patologických hráčů, gamblerů. Psychiatři poukazují na vysoké nebezpečí a hráčství často končí rozpadem rodin, obrovskými dluhy a výjimkou nejsou ani sebevraždy. Například léčebna závislostí v Želivě na Pelhřimovsku hlásí za poslední dva roky téměř o polovinu více pacientů.
Milan KOPECKÝ:
Podmanivý zvuk, doslova ovládá psychiku závislých hráčů. Jejich počty se zvyšují proto, že je stále více příležitostí hrát.
Hana HOUDKOVÁ, primářka léčebny Želiv:
Počet nonstop barů, kde se ty automaty hazardní začaly vlastně objevovat a tím začal narůstat počet lidí, kteří s tím mají problémy.
Milan KOPECKÝ:
Říká primářka léčebny Želiv Hana Houdková a opravuje zavedenou terminologii. Nejde o výherní automat, jak se dočteme v každém baru, jde o hazardní, nebo hrací automat, který nikomu výhru nezaručí. Závislost je v naší společnosti mladým jevem. Lékaři ji indikují od roku 1994, ve Spojených státech od roku 1980. Léčba je dlouhodobá, zpravidla bez speciálních léků.
Hana HOUDKOVÁ, primářka léčebny Želiv:
Je to léčba založená na psychoterapii, důležitá je i práce, sport, volnočasové aktivity.
Milan KOPECKÝ:
Pacientem Hany Houdkové je i pan Jirka. K automatu se dostal oklikou. Chtěl pomoci svému kamarádovi.
Jiří, klient léčebny Želiv:
Domníval jsem se, že jsem silný a že ho vytrhnu z toho prostředí. Abych měl víc argumentů, no, tak jsem s ním šel k tý bedně a tam jsem mu i demonstroval, byť těžce jsem sáhnul do kapsy a tu dvacku jsem tam hodil a říkám mu: "Podívej, nemá to smysl," a takhle to začínalo.
Milan KOPECKÝ:
Jirka ale svého kamaráda o závislost nepřipravil, naopak se stal závislým sám. Tak řečené bedny mu učarovaly. Coby manažer měl dostatek peněz. Dvacetikoruny se zakrátko proměnily v padesátikoruny, stovky a tak dále.
Jiří, klient léčebny Želiv:
Začalo mě to bavit tou možná bezstarostností, nebo bezproblémovostí. Ta spolupráce s tím strojem byla natolik jednoduchá, že člověk pouze mačkal a čekal, co se stane.
Milan KOPECKÝ:
Nic netušící manželka a dva synové několik let o závislosti nevěděli. Jirka své problémy původně řešil ze své vlastní kapsy, později půjčkami od kamarádů, nakonec spotřebitelskými úvěry v bankách.
Jiří, klient léčebny Želiv:
První půjčku, kterou jsem si vzal, bylo šedesát tisíc. Tu jsem zčásti použil na vyrovnání dluhů.
Milan KOPECKÝ:
Zbytek opět skončil v automatu. Obdobným způsobem si půjčil desetkrát.
Jiří, klient léčebny Želiv:
Protože jsem nechtěl nikomu nic dlužit, tak vždycky jsem starý dluh vyrazil novým.
Milan KOPECKÝ:
Závazky se nakonec přiblížily pro Jirku astronomickému milionu korun. Rodina se o jeho závislosti dozvěděla krátce poté, co už nebyl schopen dostát svým závazkům. Následoval rozvod manželství. Synové ho po více než desetiletém hraní odvezli do Želiva. Léčba potrvá ještě měsíce a její výsledek je závislý především na samotném Jirkovi. Všem ostatním gamblerům na závěr vzkazuje.
Jiří, klient léčebny Želiv:
Závisláci, za svůj stav si můžu já z vlastního rozhodnutí a z vlastních chyb. Nevede to ani k úspěchu ani k vlastnímu uspokojení. Najděte si skutečného přítele.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
