Vánoce mají pohanský původ. „Dnes je to součást tradice, jsme rádi, že se něco děje,“ říká kněz
Jeden ze dvou hlavních křesťanských svátků – Vánoce – má původ v předkřesťanských rituálech a oslavách slunovratu. Dodnes se to projevuje silně například na Českomoravské vrchovině, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě Vysočina. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla to nijak nesnižuje význam těchto svátků pro křesťany: „Lidé slavili slunovrat nebo rovnodennost, tak se k tomu přidal i křesťanský obsah.“
„Musím přiznat, že na Vysočině, v našem regionu, bývala víra vlažná. Katolická církev v některých vesnicích nalezla odezvu, ale velmi rozšířené tady bylo náboženství evangelické. A také, jak uvádí jeden z klasiků české literatury, se tady objevovaly takzvaní blouznivci, dařilo se tady spiritismu. A právě v lidových obyčejích můžeme spatřovat předkřesťanské vlivy. A ty se udržely, můžeme říci, v některých obyčejných do dnešních dnů,“ říká etnoložka Vojancová.
Čtěte také
A popisuje: „Právě v adventním čase se v minulosti objevovaly obyčeje, které poklidný čas rozjímání adventu velmi narušovaly. Byly ty obřady, které mají předkřesťanské kořeny a bývaly i poměrně veselé. Můžeme zmínit například obchůzky mikulášského průvodu, který zahrnoval i masky například drábů nebo smrtky. Tyto maskované postavy sehrávaly nejrůznější komické divadelní výstupy.“
Připomíná, že v období, kdy se dnes slaví Vánoce, se lidé dříve upínali právě k obrodě světla. „A katolická církev k tomu přidala oslavu zrození spasitele, oslavu zrození nového světla a naděje pro lidstvo,“ vysvětluje synkrezi.
„Tím se usnadnilo slavení těch svátků a zároveň se pokřtil i ten slunovrat,“ potvrzuje Stanislav Přibyl z České biskupské konference.
Je potřeba vysvětlovat, že ty různé příšery a maškary přímo nesouvisí s křesťanským poselstvím.
Stanislav Přibyl
K oslavám, které popsala Vojancová, dodává: „Dnes se na to díváme jako na součást tradice. A často jsme vůbec rádi, že se něco děje. Protože cokoliv, co upevní třeba sousedskou pospolitost, je dnes chápáno pozitivně.“
Přibyl také zdůrazňuje: „Je potřeba vysvětlovat, že ty různé příšery a maškary přímo nesouvisí s křesťanským poselstvím.“
Jak konkrétně se slaví na Českomoravské vrchovině Vánoce? Odpoví Zaostřeno Víta Pohanky. (repríza)
Související
-
Rozhovory, dokumenty, diskuze. Plus bilancuje a vyhlíží konec roku 2020
Vánoce křesťanské i ty za socialismu, rozhovory, dokumenty i reprízy toho nejlepšího za rok 2020. To je jen zlomek ze svátečního vysílání Plusu, ke kterému vás zveme.
-
Alfou a omegou je mít Vánoce ve svých rukou, říká o stresu během svátků psycholog Ptáček
Sváteční čas nepřináší jen radost a klid, ale vlivem konzumní společnosti také stres. Klinický psycholog Radek Ptáček vysvětluje, co vede k duševnímu nepohodlí a proč.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.