U klíštěte nikdy nemáte jistotu. Chraňte se známými způsoby, nechte se očkovat, radí epidemiolog
Média varují před klíšťaty – máme dávat pozor, když jdeme do lesa, vysoké trávy, klíšťovou encefalitidou se můžeme nakazit, třeba když budeme jíst ovčí sýr. „Nemám osobně rád přehnanou paniku, na druhou stranu si musíme uvědomit, že klíšťová encefalitida je nemoc, která je na u nás na nejvyšší míře v celé EU,“ říká epidemiolog a vedoucí očkovacího centra v Ostravě Rastislav Maďar.
Na stránkách očkovacího centra v Ostravě se píše, že za letošní květen se nakazilo klíšťovou encefalitidou 27 lidí. To jsou podle něj nejhorší čísla za posledních 10 let. „Je to varování, zdvižený prst, letos klimatické podmínky klíšťatům vyhovují, chraňme se, pokud chodíme do přírody,“ radí.
Klíšťata jsou letos aktivní už od zimních měsíců, k dalším faktorům patří vlhkost, vyšší teploty a počasí, které vytváří atraktivní podmínky k tomu, aby do přírody chodil i člověk. Houbařská sezona byla například už v květnu.
Klíšťová encefalitida je dnes už ve všech krajích České republiky, člověk si nikde nemůže být jisté, na druhé straně ne každé klíště je infekční. „Ale nikdy u konkrétního klíštěte nemůžete mít jistotu, proto je lepší chránit se známými způsoby, které existují,“ říká, že proočkovanost v Česku je aktuálně na úrovni kolem 24 procent.
Klíšťová encefalitida se přenáší na člověka ze zvířat, především infikovaným klíštětem, méně častý způsob přenosu je konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti. K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách po přisátí infikované samičky nebo nymfy.
Významným preventivním opatřením je prohlídka těla, nelze se ale na ni stoprocentně spolehnout, přisáté klíště může navíc virus klíšťové encefalitidy přenést i dvě hodiny po přisátí. A co se týče očkování, tak se člověk může praktického lékaře zeptat na své individuální rizikové faktory. „Mám nejraději, když moje konzultace je na míru danému člověku,“ připomíná.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte vnašem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
