Tereza Zavadilová: Horký čínský TikTok
Jestli Facebook byl platformou, která zásadně proměnila politiku, společnost i byznys, tak TikTok tuto změnu posunul dál, na trhy rozvojových zemí a do audiovizuality. Čínská firma založená v roce 2016 vsadila na krátká videa a na to, že miliardy lidí na světě budou chtít vyrábět a konzumovat velmi jednoduchý obsah, jehož životnost trvá vteřiny.
Převažuje na něm obsah jako tanec, vaření a hloupé vtípky, ale stal se i platformou třeba pro zjednodušené zpravodajství či politiku. Také v tuzemsku najdeme více či méně infantilní kanály ambiciózních politiků hlavně z opozice, snažící se zaujmout nové voliče.
Čtěte také
TikTok měl od počátku chytřejší algoritmy než starší sociální sítě. Ty to až poté nákladně doháněly, stejně jako technologie krátkých videí – takzvané reels na síti Instagram a shorts na Youtube přišly až v reakci na TikTok.
Bezpečnostní obavy
Mezitím se zostřila geopolitická situace, takže čínský gigant, ovlivňující svými algoritmy obyvatele, začal být politicky nepohodlný.
Senát ve Spojených státech bude projednávat návrh zákona, který kvůli hrozbě bezpečnostního rizika buď zakáže, nebo majitele donutí k prodeji americké divize TikToku. Čeká se ostrá debata, protože jde o právně pochybné rozhodnutí – síť používá skoro 200 milionů Američanů, je na ní řada vlivných lidí a podíl v TikToku drží i místní investoři.
A kdo by TikTok v Americe koupil, kdyby to náhodou tak dopadlo? Steven Mnuchin, exministr financí Trumpovy administrativy, přišel s tím, že by na to sehnal skupinu investorů. Politik a nyní investiční bankéř mimochodem za Trumpa vedl úřad, který se o nucený prodej TikToku snažil před čtyřmi lety.
Čtěte také
Také cena bude vysoká, neboť hodnota celého TikToku se odhaduje asi na čtvrt bilionu dolarů. Spekuluje se o tom, že mezi zájemci by mohl být Microsoft či Alphabet, majitel Googlu a Youtube. Jenže těm to nemusí dovolit antimonopolní úřad.
Před čtyřmi lety o koupi sítě usiloval také Oracle s Walmartem, nyní se k tomu nevyjádřily. A mimochodem Trump snahu o zákaz či nucený prodej TikToku nyní kritizoval.
Studená válka 2.0
Tím, co řeší Amerika, si už prošla Indie. V létě 2020 úplně zakázala čínské aplikace včetně TikToku a bylo jí jedno, že to pro aplikaci byl po tříleté existenci největší trh a influenceři emotivně protestovali.
Zákaz přišel velmi prozaicky, ač to podle The New York Times nikdy nebylo uvedeno jako skutečný důvod. A sice těsně poté, co na hranici Indie a Číny v Himalájích, kde na sebe už od roku 1962 neustále míří vojáci obou zemí, došlo k smrtelné přestřelce.
Zamrzlý vojenský konflikt je zajisté horší než americká studená obchodní válka. Indické publikum TikToku si postupně rozebrali američtí giganti, jejichž algoritmy ovšem občas narážejí na snahu o vládní cenzuru.
Paradoxní je, že ve vlastníkovi TikToku, což je firma ByteDance, má stát jen symbolické jedno procento v podobě zlaté akcie. TikTok ani v Číně nesídlí, přesto vzbuzuje takové bezpečnostní obavy.
Geopolitická situace je aktuálně vyostřená natolik, že špatný domicil stačí. Snaha o zákaz TikToku proto překvapivá není, ač nějaká reakce Číny určitě přijde. Zdá se bohužel nevyhnutelné, že studená válka v technologiích zdaleka neskončila.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
