Tanky proti slovům a odvaze. Proč byl týden mezi okupací a moskevským protokolem tak výjimečný

Výjimečný týden je zarámovaný na jedné straně počátkem okupace, kdy před půlnoci 20. srpna zahájila vojska pěti států Varšavské smlouvy vstup na československé území. Na straně druhé stojí návrat naší stranickovládní delegace z Moskvy, která tam podepsala kapitulační moskevský protokol, který nesměl být zveřejněn.

Čtěte také

Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas

Celý tento týden znamenal v naších dějinách zcela unikátní moment. Společnost – obrazně řečeno – osaměla a s nastálou situací si poradila více než dobře.

V okupované zemi – a řada našich mrtvých občanů dokazuje, že nešlo o formální záležitost – dokázala dále hospodářsky i společensky fungovat, na řadě míst se okupantům i přímo postavila, a to hlavně v úplném počátku okupace.

Proběhly manifestační stávky, velký význam mělo svobodné vysílání Československého rozhlasu, kterému konkurovalo okupační vysílání ze zahraniční. Vysílala i Československá televize, vycházela zvláštní vydání novin a časopisů, tiskly se letáky, na zdech se objevovaly nápisy. Naopak zmizely tabulky se jmény ulic a někde i číslování domů, směrovky i ukazatele.

Čtěte také

FOTOGALERIE: Strach jsem nepociťoval, jen neuvěřitelný vztek a zklamání, vzpomíná Dušan Neumann na srpen 1968

To vše bylo dokumentováno, vznikala umělecká díla, která na okupaci bezprostředně reagovala. Okupaci odmítly prakticky všechny organizace, ať už vznikly či se obnovily v roce 1968 nebo fungovaly delší dobu. Okupaci odmítali i řadoví komunisté a KSČ – či lépe řečeno její reformní křídlo – dokonce dokázala zorganizovat svůj XIV. sjezd, chystaný původně na počátek září.

Celý tento nadějný společenský pohyb byl ukončen po návratu naší delegace z Moskvy. Další vývoj je znám: obnovení cenzury, chlácholení veřejnosti, že náš polednový reformní kurs zůstane zachován, pouze bude postupovat pomaleji, postupné změny ve vrcholných stranických orgánech a nakonec návrat k plně funkčnímu totalitnímu režimu.

Dotkneme se proto i otázky, proč nebyl obrovský společenský potenciál prvního pookupačního týdne dále využit i kdy a jak postupně vyprchával. V pořadu zazní ukázky z rozhlasového archivu, dobové i odborné literatury, zařazeny jsou úryvky písní z prvního pookupačního týdne. (repríza)