Robert Schuster: Kurzova srážka s rakouskou politickou realitou

Mladý kancléř tehdy ukončil spolupráci se Svobodnými, když vyšlo najevo, že jejich předseda byl v minulosti ochotný slíbit přidělení lukrativních státních zakázek výměnou za financování své strany.

Robert Schuster: Rakouským lidovcům vyhrála eurovolby „značka Kurz“

Pokud by bylo možné považovat volby do Evropského parlamentu v Rakousku jako neoficiální plebiscit o kancléři Sebastianu Kurzovi, potom je jeho výsledek jednoznačný.

Svobodní pak následně pomohli Kurze svrhnout, když mu parlament jako prvnímu kancléři v poválečných dějinách vyslovil nedůvěru. V té době se zdálo, že lidovci a Svobodní už nikdy nebudou moct spolupracovat, přinejmenším tak dlouho, dokud bude v čele obou stran stávající politická garnitura.

S blížícím se termínem voleb se ale dává mnohé do pohybu a je vidět, že ať už inscenované nebo skutečné rozhořčení mezi lidovci a Svobodnými, které doprovázelo konec společné vlády, začíná ustupovat do pozadí.

A namísto toho začíná být stále zjevnější, že pokud budou chtít lidovci a Svobodní prosadit do praxe podstatnou část svých programů, nepodaří se to v žádné jiné konstelaci, než když budou znovu ve vládě.

Bez Herberta Kickla

Jako první vyslal příslušná kouřová znamení směrem k bývalému partnerovi šéf lidovců Kurz. V jednom ze svých posledních rozhovorů uvedl, že by si za určitých okolností dokázal představit obnovení spojenectví, které prý mělo kdysi dobře nakročeno a bylo prý v zásadě velmi úspěšné.

Robert Schuster: Kurzův vabank s předčasnými volbami

Od minulého víkendu mají Rakušané jednu jistotu: Kromě eurovoleb za několik dní budou letos volit ještě jednou, a to do celostátního parlamentu.

Zároveň ale také hned stanovil jednu důležitou podmínku, a tou je, že Svobodní by již nesměli znovu obsadit ministerstvo vnitra a členem vlády by se nesměl stát ani Herbert Kickl, který předtím právě zmíněný resort vedl. Kicklovi je dáváno za vinu, že politicky motivovanými zásahy do fungování policie a rakouských bezpečnostních složek ohrozil nejenom jejich činnost, ale i pověst ve světě.

Poté, co nechal tehdejší ministr provést rozsáhlý zátah u rakouské kontrarozvědky spojený s domovními prohlídkami, přerušily tajné služby řady evropských států výměnu informací s jejich rakouskými kolegy, a to kvůli obavám z možného úniku.

V odmítání Kickla má Kurz mocného spojence v podobě rakouského spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena, který už dříve vyloučil, že by ho znovu jmenoval do jakékoli vládní funkce.

Robert Schuster: Kolik z Jörga Haidera je v dnešních rakouských Svobodných?

V těchto dnech je to přesně deset let, co při autonehodě pod vlivem alkoholu zahynul rakouský populistický politik Jörg Haider.

Svobodní se pochopitelně tváří, že je to pro ně nepřijatelné ultimátum a že nejsou ochotni obětovat „nejúspěšnějšího ministra vnitra druhé republiky“ pouze proto, aby byli znovu u moci. Otázkou je, jestli jim zásadovost vydrží i po volbách.

Ale ani Kurz, který volby z konce září s největší pravděpodobností opět vyhraje, zřejmě nebude v tak výhodné situaci jako před dvěma lety, kdy si po tehdejším drtivém vítězství mohl stanovit nejrůznější podmínky. Pokud by se dostali do parlamentu po dvouleté pauze znovu Zelení, dali by lidovci dohromady potřebnou většinu i s nimi, případně ještě s liberály.

Je ale otázkou, jak by hlavně lidovci a Zelení dokázali najít společnou řeč, protože například v migrační politice by musela Kurzova strana vzít prakticky zpět úplně všechno, co v předchozí koalici se Svobodnými podpořili.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

V každém případě se ukazuje, že návrat Sebastiana Kurze do čela rakouské vlády může být nakonec komplikovanější, než se ještě nedávno zdálo. Ať se rozhodne pro společnou cestu s pravicí nebo liberály a Zelenými, bude muset Kurz pokaždé překročit svůj stín - možná i víckrát za sebou.

Autor je komentátor Lidových novin