Radko Kubičko: Opozice s koalicí vedou zcela zbytečný spor o korespondenční volbu

2. duben 2024

Zjednodušit českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí uplatnění jejich volebního práva zdálo by se jen ryze technickým problémem. Přesto se z toho stala obrovská politika a vládní i opoziční strany se tváří, že bude závažným způsobem ohrožen demokratický systém, když neprosadí svou. Proč se má právě na tomto tématu prověřit aktuální mocenská situace, to není zcela jasné. A leckdo nad tím právem nevěřícně kroutí hlavou.

Prvotní impuls je možné hledat ve fatálním rozdělení české společnosti i její politické reprezentace. Dohoda na zásadních otázkách, které by měly být společné, je stále obtížnější. Přitom platí, že vládní koalice má nyní poslaneckou většinu a musí jí být umožněno plnit její program.

Čtěte také

Opozice to může kontrolovat, kritizovat, předkládat alternativy, ale nemůže vládní činnost zcela blokovat. Účelová a zjevná obstrukce má sice v politickém boji také své místo, ale mělo by se jí velmi šetřit.

Mohou z toho být jisté výjimky, například v případě zásadních reforem, jež by měly přežít i odchod vlády, která je prosadila. Proto se nyní vedou za moderování prezidenta republiky Petra Pavla konzultace o důchodové reformě.

Dohoda je žádoucí

Jakákoli reforma volební je ale ještě zásadnější v tom smyslu, že jde o volby, tedy o budoucí nové rozložení sil. S volebními pravidly by mělo pokud možno souznít celé politické spektrum, aby výsledky nemohly být zpochybňovány.

Čtěte také

Ústava ostatně obsahuje jedno pravidlo, které je v tomto duchu – volební zákon a jeho úpravy musí odsouhlasit jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Jeho veto při tomto jediném jinak prostém zákoně nemůže být zrušeno právě proto, že volební pravidla se týkají obou komor.

Vládní koalice by tedy podobně v rámci takového pravidla neměla naznačovat, že udělá, nač má právo při jakémkoli jiném zákonu, a upraví volební zákon silou své většiny. Opozice by zase neměla říkat, že bude nekonečnou obstrukcí přijetí bránit. Právě v tomto případě je dohoda maximálně žádoucí.

Technický problém

Zavedení korespondenční volby pro hlasování ze zahraničí prošlo sice už prvním čtením, ale před druhým a závěrečným bylo už několik jednání, která usilovala o smír. Zatím se ho dosáhnout nepodařilo a z obou stran padaly různé, často velmi zástupné argumenty.

Čtěte také

Je totiž nabíledni, že hlavním důvodem sporu může být také to, že výsledky ze zahraničí jsou výhodnější spíše pro strany vládní koalice než pro ty opoziční. Jenže právě to jsou ty nejhorší argumenty, proč volební pravidla měnit. I když i ve vyspělých demokraciích se to také občas děje, třeba při hádkách o vymezení obvodů výhodnějších pro jednotlivé strany.

Spor se tu přitom nevede o to, zdali mají mít občané v zahraničí vůbec volební právo, i když i k tomu to občas sklouzne. Zásadní většina politické reprezentace toto právo uznává a obava je spíše o samotný způsob hlasování a jeho možné zpochybnění. Na všechno ale existují metody, jak tomu zabránit.

Radko Kubičko

Kdyby se takto principiálně opozice s vládní koalicí zasekla na tématech, která jsou přímo určena k politickému boji, jako je třeba výše daní nebo stav a velikost veřejného sektoru, bylo by to mnohem logičtější. Korespondenční volba je z tohoto hlediska opravdu jen technický problém, a i kdyby přinesla jedné straně více než druhé, stále to nějak podstatně volby neovlivní.  

Obě strany jsou tedy tak jako tak odsouzeny k nějakému kompromisu a dohodě, ať už budou chtít, nebo ne.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.