Pád

Detektor lži
0:00
/
0:00

Složité výpočty, počítače, simulace. Přečtěte si, jak kriminalisté ve skutečnosti dopočítávají vzorec pro vraždu pomocí forenzní biomechaniky a detektoru lži.

„Seděl jsem u stolu v kuchyni, manželka klečela na stole u otevřeného okna a uvazovala prádelní šňůru. Chtěla totiž pověsit prádlo. Ale šňůra se jí přetrhla. Pak jsem uslyšel výkřik a viděl už jen nohy, jak přepadávají přes parapet. Vůbec netuším, jak se to mohlo stát.“ 

Podle znalce v oboru forenzní biomechanika (o této metodě viz také případ Odložený trest pro vraha) mívají pokusy o vraždu „pádem z okna“ většinou podobný vzorec. Na začátku je konflikt partnerů, většinou z asociálního prostředí (rozhádané vztahy, spory o peníze, problémy s alkoholem nebo drogami). A ve většině případů vyhazuje z okna muž ženu…

Poloha těla po pádu z okna

Biomechanické posouzení 

V neděli 26. listopadu 2000 byla na zemi pod okny panelového domu nalezená 52letá žena. Bylo třeba prověřit, zda místo dopadu odpovídá výšce a způsobu pádu, jak ho výše popsal její manžel. Pro biomechanické posouzení pádu z výšky je důležitý pohyb těžiště těla při pádu a jeho výchozí poloha. 

Výchozí fakta

  • pád ze 7. patra (fakticky 9. podlaží)
  • délka pádu 23,7 m
  • žena 160 cm a 55 kg
  • tělo na zádech 1,9 m od budovy
  • čas pádu 2,19 s

 

Postupně se pak zkoumají tři verze: nešťastná náhoda (např. pád po ztrátě vědomí), sebevražda (aktivní skok) a vražda (působení vnější síly druhé osoby). Jištěný figurant simuluje polohu těla před pádem z okna: v kleče na patách, bérce položeny na stole před oknem, špičky zapřené o okraj stolu, trup předkloněný, paže na parapetu. 

Simulace č. 1: nešťastná náhoda 

Jenže v této poloze figurant z okna nevypadl. Bránil mu v tom rám okna. Podobný je i výsledek simulace mdlob. „Těžiště těla se totiž posunulo tak, že bylo zapřeno o hranu stolu a nemohlo se dostat nad překlopnou hranu okna ani při napnuté poloze těla. Pád těla navíc ztěžovala konstrukce rámu okna.“ 

Simulace pádu/vystrení z okna figurantem 6. dubna  2016 v 11.40

Slova soudního znalce potvrzují i jeho výpočty: rychlost pádu podle polohy těla neodpovídá variantě spontánního nekoordinovaného pádu z výšky. „Žena by v takovém případě musela padat z výšky 75,6 m, aby dopadla do místa a pozice, ve které byla nalezena.“ 

Simulace č. 2: sebevražda 

Výchozí poloha figuranta vkleče ale znemožňovala i variantu sebevraždy, což potvrdil i výpočet soudního znalce: při aktivním skoku byla hraniční rychlost 2,7 m/s. „Aby ale tělo dopadlo do dané vzdálenosti od budovy, muselo by se jednat o skok z výšky 26,5 m. To je asi o 3 m víc než ve skutečnosti.“ 

Simulace č. 3: vražda 

S figurantem se tedy simulovalo i úmyslné vystrčení z okna. Vyšetřovatelé mezitím zjistili, že bývalí manželé (byli rozvedeni, ale stále žili ve společném bytě) se hodně hádali. Muž měl ženě dokonce vyhrožovat i zabitím.

Žena totiž investovala do společných úprav na rozdělení bytu a muž se na nich nechtěl finančně podílet. Nakonec se žena s vymáháním dluhu obrátila na soud. Dva dny před tragickou událostí přišlo muži předvolání.

Muž byl po mozkové mrtvici pohybově indisponován a nebylo jisté, jestli na vraždu měl potřebnou sílu. „Zjistili jsme ale, že na vystrčení ženy stačila síla 60 N (což je zhruba 6 kg),“ popisuje znalec.

Detektor lži

Znamená to, že do zavražděné stačilo lehce strčit jednou rukou, což by zvládl i člověk s fyzickým handicapem. Výsledky polygrafického vyšetření (detektoru lži) navíc podpořily závěry biomechanického zkoumání. Pachatel ještě u soudu odmítající vinu byl odsouzený na 10 let. 

Podívejte se, jak se natáčel případ Pád, ve fotogalerii.

Účinkují: Kryštof Nohýnek, Eva Kodešová, Marcela Nohýnková, René Přibil, Jarmil Škvrna, Tereza Vojtová, Matyáš Procházka

Scénář: Tereza Vojtová a Jiří Straus

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Jiří Straus

Související

  • Odložený trest pro vraha

    Případ, který bylo možné došetřit až skoro po 18 letech. Byl pak trest pro vraha vůbec ještě trest?

  • Studna

    Měl ikonický případ majora Zemana zakrýt skutečného vraha? Známý případ byl v roce 1968 velmi rychle (až nezvykle rychle) uzavřen.Případ se zkoumal znovu v roce 2014.