Okula: Jak tři bratři vytřeli zrak celé Evropě. Od skřipců, lorňonů a brýlí až po součástky do aut nebo ledniček
Toužili jen pomáhat lidem s vadou zraku, ale jejich výrobky zaplavily celé mocnářství a dnes i Evropu. Příběh bratrů, kteří založili firmu Okula, je jako z pohádky.
Žili byli tři bratři Adolf, Willhelm a Eduard Ecksteinovi. Narodili se nedaleko Radouně do velké židovské rodiny. A v době, kdy na opačném konci světa Benjamin Franklin vymýšlel bifokální brýle, oni se rozhodli, že společně budou podnikat v optice.
Pražská dílna
V roce 1873 si pronajali obchod a malou dílnu na tehdejší Parkové třídě v Praze. Na pětadvaceti metrech čtverečních pracovalo tehdy osm dělníků a deset učňů se třemi šlapacími soustruhy a dvěma ručními lisy.
Dařilo se a počty zaměstnanců rychle rostly. Prostřední Wilhelm se tak brzy mohl přesunout do Vídně, kde si otevřel obchod na Kohlmarktu. Zanedlouho mu přijel na pomoc i Eduard spolu se čtrnácti odbornými zaměstnanci a čtyřiceti dělníky.
Z původně malé pražské dílničky se stal velký vídeňský podnik. Výroba čtecích pomůcek v něm dostala nevídaný tovární charakter. Výrobky bratří Ecksteinů se brzy vyvážely do celé monarchie.
Vyráběly se brýle, skřipce, lorňony, ale také optometry, teploměry… Brýlové obruby dělali z niklu, zlata, kaučuku, rohoviny nebo želvoviny. Z neznámých bratrů z Radouně se stali slavní pražsko-vídeňští optici a obchodníci.
Podnik evropského významu
Když v roce 1895 zemřel nejstarší Adolf, rozhodli se zbývající Ecksteinovi přesunout výrobu brýlové optiky a mechaniky na česko-německé pomezí. Do Nýrska poblíž Klatov v západních Čechách.
Wilhelm Eckstein, nejvýraznější osobnost z bratrů, se do Nýrska přestěhoval a stal se ředitelem optického závodu Wilhelm Eckstein und Co. Jeho továrna se brzy stala jednou z největších svého druhu v říši a dosáhla i evropského významu.
Dnes je dominantním výrobním programem firmy Okula kromě ochranných brýlí a štítů plastikářství pro farmaceutický, kosmetický a automobilový průmysl.
Jak si firma vedla během dvou světových konfliktů? A co s ní udělaly revoluční roky 1948 a 1989?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
