Návrh rezoluce europarlamentu vyzývající k odebrání hlasovacích práv Maďarsku je bezprecedentní, hodnotí europoslanec Zahradil

18. leden 2024

Evropský parlament kvůli pochybnostem o dodržování principů právního státu projednává aktuální situaci v Maďarsku. Návrh rezoluce mimo jiné vyzývá členské státy Evropské unie, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací právo.

„Evropská unie je společenstvím vlády práva. Zákon je třeba dodržovat a musíme na to mít stabilní mechanismy, které to zajišťují,“ vysvětluje důvody jednání europoslanec za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa.

„V Maďarsku docházelo dlouhodobě k útokům na celý systém a Evropský parlament se nyní snaží hodnoty, na kterých EU stojí, dodržet, respektive vynutit.“

Čtěte také

Postoj k návrhu ovšem není napříč parlamentem jednotný. „Není důvod se k Maďarsku stavět tímto způsobem,“ oponuje europoslanec Jan Zahradil z ODS. „Jsou tam formulace, které Maďarsko popisují jako banánovou diktaturu, kde není svoboda slova ani nezávislá justice a kde vládne autokracie.“

Evropský parlament zemi dlouhodobě vyčítá porušení vlády práva. „Opakovaně změnili volební zákon a došlo tam k masivní centralizaci mediálního trhu. Celé nastavení udržuje a chrání politickou pozici vládnoucí strany,“ popisuje Peksa. „Politická debata tam probíhá podobně jako v Československu před rokem 1989.“

Podle Zahradila je ale spor zbytečně vyhrocený. „Byl bych rád, kdyby se to prokázalo na konkrétních příkladech,“ vybízí. „Tady není uveden ani jeden konkrétní případ protiprávního nebo nedemokratického jednání. Rezoluce je psána konfrontačním jazykem a je až udivující, jaké formulace jsou používány vůči členské zemi EU.“

Obchod s hlasovacím právem

První reakcí evropských institucí na porušování zásad právního státu je pozastavení financování. „Od roku 2021 máme uzákoněný tzv. mechanismus podmíněnosti, což je procedura, která umožňuje hlasovat o tom, že pokud v nějaké členské zemi dochází k porušování hodnot právního státu, tak je možno jí zastavit vyplácení peněz z EU,“ konstatuje Peksa.

Případné schválení navrhované rezoluce by s sebou přineslo další restrikce. „Výzva, byť nepřímá, k odebrání hlasovacích práv je bezprecedentní. A snaha úplně anulovat maďarské předsednictví v Radě EU, které má nastat 1. července, je nepřijatelná,“ kritizuje Zahradil.

Čtěte také

Podle zastánců rezoluce je vyřazení Maďarska z hlasování adekvátní reakcí. „Dává to smysl vzhledem k tomu, že Maďarsko svoje hlasovací právo používá primárně k vetování normálních aktivit EU a aby zbytek Unie vydíralo a tím si zajistilo další tok peněz do Maďarska,“ podporuje návrh Peksa.

Naopak Zahradil se zněním nesouhlasí, obává se totiž nastolení nebezpečného precedentu. „Právo veta je univerzální právo a každý stát má právo ho použít. To, že se nám nelíbí, že ho Maďarsko používá zrovna v tomto případě, je jedna věc. Ale princip je zapotřebí dodržet, protože příště se to může stát jakémukoliv jinému státu z jakéhokoliv jiného důvodu, včetně České republiky,“ apeluje na respektování plurality.

Maďarsko ovšem v současné chvíli není jediné, u nějž je dodržování principů právního státu diskutováno. Debatuje se i o situaci na Slovensku nebo v Polsku.

Vice podrobností si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.