Na příběhy Alfa Carlssona a Jiřího Kotači se vyplatilo čekat

Mezinárodní spolupráce jsou už dnes málem normou, neznamená to ovšem, že jsou vždy snadné. Zvláště jsou-li protagonisté vytíženi řadou dalších projektů. Alf Carlsson a Jiří Kotača, samozřejmě spolu se slovenskými spoluhráči Peterem Kormanem a Kristiánem Kurucem, uvažovali o druhé společné desce už dávno. Jiří o plánech na novou tvorbu mluvil už v rozhovoru pro časopis UNI začátkem roku 2021. V době lockdownů:

„Po vydání desky Journeys (2019) jsme stihli ještě udělat jedno turné, ale od té doby jsme se jako kapela nepotkali, a drtivá většina koncertů se neustále přesouvá. Nicméně během vánočních svátků (míněny jsou Vánoce 2020, pozn. aut.) jsem zajel do Stockholmu a spolu s Alfem jsme psali muziku. Koncerty nikde, ale nový repertoár vzniká. A i když ještě máme hodně práce před sebou, mám radost, že kreativní proces pokračuje,“ neztrácel tehdy Jiří naději.

Ani po covidu ovšem nešlo práci uspěchat. „Píšeme s Alfem buď zvlášť a poslední dva roky také společně na dálku. Není to nejlepší způsob práce na nových skladbách, ale jde to. Naštěstí je Evropa malý kontinent a velmi solidně propojený,“ vysvětlil Kotača v loňském rozhovoru pro České kulturní centrum ve Stockholmu.

Alf Carlsson ho tehdy doplnil: „Společné psaní na dálku má určité nevýhody, ale také výhody. Můžeme pracovat na materiálu, když jsme inspirováni, posílat si samply, dostávat zpětnou vazbu, a tak se posouvat dál s novými nápady.“ Nyní „čekání na inspiraci“ přineslo ovoce.

Od meditací k jazzrockovému náporu

Oproti Journeys (2019) je album Our Stories pestřejší. A k dobru věci, různorodost příběhů tu neznamená „nesourodost“. Kotača i Carlsson si zachovávají rukopis, ať už se inspirují, podle vlastních slov, „jazzrockem, moderním mainstreamem, popem nebo skandinávskou lyrikou“.

To samé platí pro sound, soudržný, ať už protagonisté hrají „čistě“ či chcete-li „tradicionalisticky“, nebo obohacují svůj rejstřík pomocí efektových „krabiček“ a elektroniky. Využití elektroniky mezi plány na druhé album ostatně Jiří Kotača ohlásil už v citovaném rozhovoru z roku 2021. Pánové tak měli dost času promyslet přirozené zapuštění nových prvků do zvuku kvarteta.

Úvodní skladba alba Wanderer začíná tesknou kytarovou meditací, která nezapře skandinávský původ autora. Severskou náladu kompozice ale samozřejmě neporuší ani trumpetista, jenž tu využívá jemný, sférický, málem „flétnový“ zvuk.

Ani Kotačovi jako autorovi ovšem není cizí „mlžná severská melancholie“ (ač to zní už jako fráze, tahle charakteristika sedí), patrná v baladickém úvodu Faith. Elegantní „dusítková“ trubka pak dovede melodii nad hybnější groove ve středním tempu a náladě, odkazující až někam k lehkým vlivům klubového chill-outu.

Rychlé unisono běhy a funkový „spodek“ skladby Alf’s Groove mají zase hodně společného s odkazem fusion, stejně jako sólo na zboosterovanou kytaru. Rockový rytmický tah má např. i kus Brno Boyz, starající se o patřičně energický, vygradovaný závěr desky.

Blýskne se samozřejmě i rytmika. Before the Storm je stylové Kormanovo sólové intro ke skladbě Supercell. Kontrabas v něm skutečně „brumlá“ jako vzdálené hřmění blížící se bouře. Když se pak v Carlssonově kompozici Supercell přidají ostatní nástroje, gradují elektrizující napětí až k pořádné „bouřce“ s Kurucovým bubenickým sólem v závěru. Kapela přitom nehraje nijak přepjatě, jde tu přece především o atmosféru.

Žádný z „příběhů“, byť jsme nezmínili všechny skladby alba, není bez zajímavosti a nepostrádá nosný nápad. Celek pak vytváří takovou pěknou „knížku povídek.

Our Stories funguje jako výtečné lákadlo poslechnout si „příběhy“ naživo. Křty alba proběhnou v rámci jarního turné kvarteta (viz níže) a budou hned tři. První symbolicky v rodném regionu trumpetisty, 27. dubna ve Veselí nad Moravou v Kafé v kině. Další o den později v brněnském Music Labu a finální 5. května v pražském Jazz Docku.