Na naše místa by přišli kolaboranti... Prohlášení zaměstnanců protektorátního rozhlasu
Asi nejzásadnějším nástrojem propagandy byl v době protektorátu rozhlas. Rozhlasové vysílání v Čechách a na Moravě spadalo pod říšské ministerstvo propagandy.
Nad jeho ideologickou nezávadností bděl nejprve cenzor Wolfram von Wolmar, později přímo ministr školství a osvěty Emanuel Moravec. Nedílnou součástí vysílání se stala němčina. Nacistická ideologie poznamenala i personální složení: všichni zaměstnanci židovského původu byli propuštěni.
Čtěte také
Ti zbylí chválili úspěchy wehrmachtu, velebili vůdce, rozhořčovali se nad zrádným exilem i nad útokem na Heydricha. Přestože protektorátní rozhlas byl hlásnou troubou režimu, byli někteří z jeho zaměstnanců zapojeni do odboje.
Během Pražského povstání mnozí z rozhlasových pracovníků vystoupili na straně povstalců a za nasazení vlastních životů zajišťovali svobodné vysílání. Nejprve z vinohradské budovy, a když ji poničila puma shozená z německého Messerschmittu, improvizovaně vysílali ze Strašnic a nakonec z Husova sboru na Vinohradech.
Prohlášení rozhlasáků
Rozhlasoví pracovníci si přesto byli vědomi toho, že kvůli svému protektorátní působení se možná po válce nebudou zdát posluchačům důvěryhodní. Poslední květnový den roku 1945 proto ti nejznámější z nich: hlasatelé, redaktoři a reportéři (J. Junek, J. Cincibus, A. Mácha, S. Kozák, Z. Mančal, L. Štorkán, J. Matoušek, O. Kukrál) vystoupili v rozhlase s prohlášením, ve kterém vysvětlili, že v okupačním rozhlase pracovali proto, aby na jejich místa nepřišli skuteční kolaboranti.
Připomněli, že se leckdy snažili mluvit v jinotajích, aby posluchačům naznačili své skutečné smýšlení. Zároveň uvedli, že požádali příslušné orgány, aby prozkoumaly, zda za okupace zradili svůj národ či nikoli. Všichni jmenovaní byli prý shledáni bezúhonnými.
Dodejme, že místa v rozhlase jim to zachránilo jen na krátkou dobu. Po nástupu komunistů v roce 1948 byla většina z autorů prohlášení z rozhlasu vyhozena. Ukázky z něho si můžete poslechnout v dalším ze 100 příběhů z protektorátu.
Související
-
Voláme všechny Čechy, přijďte nám ihned na pomoc!
Těmito slovy svolávali hlasatelé Českého rozhlasu 5. května občany Prahy k obraně nejen rozhlasu, ale i Prahy jako takové v okamžiku posledního útoku nacistů.
-
Jurij Levitan. Hlas Moskvy na rozhlasových vlnách
Jméno Jurije Levitana dnes něco říká snad už jen historikům. Ale pamětníci druhé světové války by hlas tohtoto muže poznali, i kdyby jeho tvář nikdy neviděli.
-
Zvukové obrazy z Evropy. Hraná reportáž z bitvy o Normandii
Zvukové obrazy z Evropy – pod tímto názvem se na vlnách BBC vysílaly hrané reportáže z bojiště. Jeden z unikátních záznamů tohoto typu je z roku 1944 o bitvě o Normandii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
