Molekulární genetik Pačes: Léčba černého kašle je dobrá a úmrtí jen výjimečná. Riziko představuje pro neočkovaná miminka

26. březen 2024

S čím souvisí nárůst infekčních onemocnění, které jsme považovali za vymýcené? V dnešním pořadu Jak to vidí… odpovídá molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd České republiky. Vysvětlí také, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.

V Česku zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Od začátku roku je již 4 253 evidovaných případů onemocnění, nejvyšší číslo od 60. let minulého století.

„To, že letos asi přijde nějaká drobná vlna černého kašle, se předpokládalo,“ vysvětluje Jan Pačes a dodává, že černý kašel se v Evropě vyskytuje dlouhodobě, jedna z vln onemocnění proběhla i v roce 2014. Zároveň ale říká: „Ten nárůst je opravdu veliký a je hlavně hodně nečekaný.“

Čtěte také

Přeočkování

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navrhuje přeočkování dětí a seniorů. Je to cesta správným směrem?

„Celková vakcinace společnosti poklesla. My jsme si tak zvykli, že jak jsou všichni očkovaní, tak i když se někde černý kašel objevil, vlastně neměl kam se šířit dál. Klesli jsme pod hladinu limitu ochrany a najednou se šířit dál může,“ říká Pačes.

„Léčba je dobrá, úmrtí jsou výjimky, takže z toho hlediska to není tak nebezpečné pro normální populaci. Černý kašel ale je velmi rizikový pro čerstvě narozené děti, které ještě nemohou být očkovány.“

Čtěte také

„Když někdo v rodině čeká miminko, je potřeba se předtím přeočkovat právě proto, že vakcíny zřejmě nemají tak skvělé dlouhé trvání. Za to riziko nakazit novorozeně to nestojí.“

Účinnost antibiotik

Kromě černého kašle se v ČR také zvýšil počet multirezistentních forem tuberkulózy, u které léčba ignoruje antibiotika. „Obecně rezistence na antibiotika začíná být problém, protože jsme si zvykli antibiotika používat vlastně příliš snadno a lehce.“

„Musíme si uvědomit, že svět se změnil, je nás mnohem více. A to má celou řadu vedlejších efektů. Například jeden z nich je, že se léčí více a více lidí. To znamená, že i antibiotik je více, a tím pádem i víc rezistentních kmenů. My si je vlastně pěstujeme, šlechtíme,“ přemýšlí molekulární genetik Pačes.

„Situaci je potřeba monitorovat. Lékaři a epidemiologové si toho pečlivě všímají, ale způsoby řešení nejsou jednoduché."

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.