Ministerstvo urguje majitele Liberty Ostrava, ať situaci konečně řeší. Firma odmítá, že by snad byla v úpadku

20. únor 2024

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo další dopis akcionáři hutí Liberty Ostrava, koncernu britského podnikatele Sandžíva Gupty. Žádá v něm opět informace, jak bude řešit kritickou situaci firmy. Základní provoz největší ocelárny v zemi se před koncem roku zastavil a téměř 6 tisíc zaměstnanců je od té doby za plný plat doma. 

Firma má dluh hlavně k dodavateli energií, ale také vůči státní pojišťovně EGAP. Za „neúnosnou“ považují podle šéfa odborů Liberty Romana Bečici situaci i sami zaměstnanci, na čtvrtek proto odbory svolaly před brány firmy demonstraci.

Čtěte také

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus říká, že na předchozí dopis sice od majitele hutě nedávno dostali odpověď, chyběly v ní ale informace, které žádali. Šlo hlavně o vysvětlení finančních transakcí v minulosti a budoucího financování firmy. 

„Proto oslovujeme protistranu opět, opět zdůrazňujeme, že chceme jasný důkaz, že společnost dostane finanční injekci. Bez toho si nedokážeme představit, že může dál fungovat. A svědčí o tom i současný vývoj,” říká Muřický, který byl až do roku 2022 za MPO místopředsedou dozorčí rady v Liberty Ostrava.

Po vypršení funkčního období ale firma jeho mandát neobnovila a stát tak svého zástupce ve společnosti už nemá.

Restrukturalizace? 

Liberty Ostrava má od druhé poloviny prosince na dobu tří měsíců soudní ochranu před věřiteli – to, aby mohla připravit a začít plnit restrukturalizační plán. Podle původních předpokladů firmy se měly obnovit dodávky energií už na začátku ledna, tehdy se měli vrátit do práce také zaměstnanci. Jenže se to nestalo.

Čtěte také

Krajský soud v Ostravě navíc podle webu Seznam Zprávy na návrh restrukturalizačního správce firmy a advokátní kanceláře Žižlavský, svolal na příští týden jednání s věřiteli. Ptát se bude, jestli má Liberty reálný plán obnovy výroby, nebo je už v úpadku. 

Hlavním důvodem, proč se firma není schopná znovu rozjet, je, že stále nemá obnovené dodávky energií od společnosti Tameh Czech. Ta je ukončila poté, co za ně Liberty od léta neplatila a dluh tak přesáhl dvě miliardy korun.

Tameh Czech, což je bývalá elektrárna ocelárny, která je z poloviny stále v rukou bývalého majitele a teď konkurenční ocelářské skupiny ArcelorMittal, je v insolvenci a nové dodávky energií podmiňuje splacením většiny starého dluhu. Situaci podle zjištění webu Seznam Zprávy přijel s insolventním správcem Tamehu řešit minulý týden osobně Sandžív Gupta, podle informací Českého rozhlasu byl v Česku ve středu.

Čtěte také

K žádnému posunu ale podle všeho ohledně obnovení dodávek energií nedošlo, protože správce nemá kompetenci k takovému jednání. Podnikatel se nesešel ani se zástupci zaměstnanců Liberty, ani státu. „My jsme se informace, že Gupta navštívil Českou republiku, dozvěděli z médií,“ uvádí náměstek Muřický.  

Pokud jde o obnovení dodávek energií, podle mluvčího Tamehu Patrika Schobera se vedení firmy s insolventním správcem shoduje, že Liberty musí nejdřív zaplatit podstatnou část svého dluhu.

„Dále náklady na rozjezd a udržení provozu a kompenzovat emisní povolenky. Prostředky na úhradu svých dluhů Liberty Ostrava půjčila svým sesterským společnostem v zahraničí a měla by si je tedy vyžádat zpět,“ říká Schober.

Čtěte také

Na peníze půjčené z ostravské firmy do sesterských společností v zahraničí ve výši kolem sedmi miliard korun upozorňují také členové vlády. Stát je totiž druhým největším věřitelem Liberty s pohledávkou za zhruba 1,5 miliardy korun. Jde o nesplacený úvěr, který si ocelárna vzala v zahraničí v době covidu.

Záruku za něj poskytla tuzemská státní pojišťovna EGAP a loni ho tak musela zaplatit. Liberty nyní má s EGAP domluvený splátkový kalendář, který zatím plní. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale tyto problémy firma neměla, kdyby zmíněné miliardy z Ostravy nepoužila v zahraničí.

„Kdyby ty peníze vlastník nechal v Liberty, tak by nebyl žádný problém ani vůči státu, ani vůči dodavateli energií, ani vůči dalším dodavatelům, kteří dodávají do Liberty, ať už produkty nebo služby,” uvedl už dřív Stanjura.

Liberty pochybnosti odmítá

Liberty ale jakékoliv pochybnosti kolem finančních transakcí odmítá. A nesouhlasí také s prohlášením restrukturalizačního správce, že by byla v úpadkové situaci. 

„Společnost Liberty Ostrava má připraven důkladný plán preventivní restrukturalizace, který umožňuje obnovit provoz a splatit závazky všem věřitelům, včetně společnosti Tameh Czech,” upozorňuje mluvčí společnosti Ivo Štěrba.

Čtěte také

Podle něj ale právě Tameh odmítá uvažovat o úpravě smlouvy o dodávkách elektřiny nebo o nabídkách podpory obnovení provozu.

„Což má dopad na rozdělení plánu do jednotlivých fází,” řekl Štěrba. Firma je podle něj solventní a dodržuje závazky vyplývající ze všeobecného moratoria.

„Jsme rádi, že budeme moci soud v dotčených bodech ujistit a předložit na soudním jednání koncem tohoto měsíce náš aktualizovaný restrukturalizační plán,” dodává Štěrba k jednání, které je nařízeno na 28. února. 

Vedení Liberty každopádně zatím nepřesvědčilo o reálnosti plánu ani své odbory, které spolu s odbory KOVO na čtvrtek svolaly demonstraci. Podle šéfa podnikových odborů Romana Bečici je situace neúnosná.

„Když se díváte na zařízení, jak to stojí, a pořád se nic neděje, tak jsme museli nějaký krok udělat,” říká Bečica. Podle něj je vidět rostoucí nedůvěra lidí v budoucnost firmy i v tom, že jí za poslední měsíce opustilo 500 lidí. Polovina dala výpověď a druhé polovině skončily smlouvy na dobu určitou.

V úterý se asi 100 lidí sice vrátí do práce do závodu rourovna, to ale podle odborů nic neřeší.

Čtěte také

„Musí se už rozjet prvovýroba (výroba oceli), protože bez ní skoro nemá význam tu továrnu provozovat. Druhá věc je, že bojujeme vlastně o zachování výroby oceli nejen tady v Ostravě a Moravskoslezském kraji, ale i v České republice,” uvádí Bečica.

V Česku se podle něj ročně spotřebuje zhruba 6 až 6,5 milionu tun oceli, což zhruba odpovídá loňské výrobě. Odbory tak chtějí poukázat na to, že zachování vlastní produkce je i vzhledem k dění na Ukrajině a v Evropě fakticky strategickým odvětvím. Stát by tak měl podle toho o produkci oceli uvažovat.

Odbory si také myslí, že by stát měl vydání emisních povolenek pro firmu na letošní rok podmínit tím, že se případné výnosy z jejich prodeje nesmí využít pro jiné společnosti skupiny, jako se to podle nich stalo v minulosti. Jejich hodnota by mohla dosáhnout údajně kolem pěti miliard korun. 

Čtěte také

Společnost by měla zprávu o činnosti, na jejímž základě se povolenky připisují, odevzdat do konce února ministerstvu životního prostředí. K otázkám na stav jednání o letošním přídělu pro huť mluvčí úřadu Veronika Krejčí uvedla, že informace ohledně jednotlivých správních řízení se nesdělují. 

Pokud by ocelárna padla, podle odborů budou mít problém nejen zaměstnanci, ale celá oblast. Průměrný plat v hutní části je kolem 40 tisíc korun měsíčně.

„Jen lednové výplaty pak činily celkem kolem 300 milionů korun a to si myslím, že by taková kupní síla na Ostravsku chyběla. Dalších 100 milionů jsou odvody firmy do státní pokladny,” upozorňuje šéf odborů Liberty. 

Víc si poslechněte v dalším díle podcastu Peníze a vliv Jany Klímové.

Spustit audio

Související