Migrace lidí je z biologického pohledu výhodná. Ukáže se to ale až po mnoha generacích, vysvětluje antropolog
Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.
Migrace má dvě podoby – kulturní a biologickou. Lidé si totiž při pohybu z místa na místo mohou vyměňovat buď kulturu, nebo geny, případně obojí zároveň.
„Když migrant někam přijde a nepřispěje svými geny do recipientní populace, tak to není migrace, ale jenom mobilita,“ vysvětluje biologický antropolog.
Čtěte také
Společenské přesuny v současnosti jsou proto podle něj většinou jen mobilitou. „Často to ale bývá i migrace. Musíme se vždycky dívat na příčiny,“ podotýká. Konflikty, které k migraci vedou, začínají často na úrovni pastevců a zemědělců.
„V Sahelu vypadá ekonomika tak, že je živočišná a rostlinná výroba rozpojená. Přechod pastevců mezi jednotlivými lokalitami je často znesnadněn rostoucí zemědělskou populací,“ uvádí expert.
Zemědělská populace podle něj roste o 2,5 procenta ročně, a tak pastevci ztrácí obživu. „Často se nechávají najmout do nejrůznějších teroristických organizací, protože chtějí taky přežít.“ Pomáhají tak třeba při převaděčství.
Migrace je výhodná
Z biologického pohledu je ale migrace výhodná. Černý jako příklad uvádí okamžik, kdy se moderní člověk mísil s neandrtálci, od nichž převzal část genů.
„Po mnoha generacích se ukáže, že biologický kontakt byl ohromnou výhodou. Na rozdíl od toho kulturního, který mohl v první druhé generaci bolet,“ uzavírá Černý.
Poslechněte si celé Studio Leonardo. Moderuje Renata Kropáčková.
Související
-
Mozek brankářů zpracovává zrakové a sluchové podněty rychleji, než je běžné
Vědci z Dublin City University doložili, že fotbaloví brankáři vnímají a zpracovávají smyslové podněty jinak než ostatní populace, i než jejich spoluhráči z pole.
-
Psychiatr Páleníček: Látky obsažené v nápoji z ayahuascy mohou léčit deprese a závislosti
„Prakticky se na to nedá připravit a člověk to musí jenom přijímat," říká host Hovorů psychiatr Tomáš Páleníček. Moderuje Tatiana Čabáková.
-
Neandrtálské geny v nás zvyšují citlivost na bolest. Vědci to vyčetli ze staré DNA
Lidé, kteří jsou nositeli tří variant jednoho konkrétního genu zděděného od neandrtálců, jsou citlivější na bolest.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
