Mezinárodní doklad o očkování proti covidu? Ani vakcíny nejsou stoprocentní, říká europoslanec Peksa
Evropská komise zvažuje zavedení mezinárodního dokladu o očkování proti covidu-19. Potřeba bude vyřešit otázky diskriminace neočkovaných nebo ochrany soukromí. Právě na to upozorňuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti): „Byl bych velmi nerad, kdyby byla vytvořena velká sledovací databáze, přes kterou by byla možnost se dostat ke zdravotní dokumentaci všech evropských občanů.“ Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s vytvořením pasu souhlasí.
„Mezinárodní doklad o očkování je dobrá cesta, jsme ale na začátku debaty. Rozhodnutí o společném postupu rozhodně vítám,“ tvrdí Charanzová.
Na evropské úrovni se teď řeší, jak zabezpečit volný pohyb napříč Evropou. „Pokud se nám podaří udělat tento ‚covid pas‘ jako dobrovolnou věc, která s jinými nástroji pomůže Evropu otevřít, tak je to jen dobře,“ doufá politička.
Peksa ale upozorňuje na komplikace: „Bohužel v tuto chvíli nemá Evropská unie ani pravomoc jak vynutit používání jednotného očkovacího certifikátu. Bude to velmi dobrovolné. A zatím jsem viděli, že jednotlivé vlády se při dodržování protipandemických pravidel chovaly velmi chaoticky.“
Čtěte také
Charanzová ale věří, že je třeba přijmout plošná evropská opatření. „Jinak to bude o tom, že i v době, kdy budeme naočkováni, se budeme muset dívat, jaká pravidla hry jsou v Polsku, v Německu, v Chorvatsku a tak dále. To do všeho vnese další chaos, který není vůbec potřeba.“
Očkovací certifikáty ale nesmí být uloženy v centrální databázi, žádá Peksa: „Jinak tu budeme mít Velkého bratra. Představuji si digitální certifikát podepsaný elektronickými popisy, ale k dispozici by byl jen na našich zařízeních.“
„To jsou legitimní otázky, které se právě teď diskutují,“ ujišťuje europoslankyně. „Po zaváháních, která jsme měli před rokem, se hodně věcí dělá společně, jak ukazuje například společný evropský semafor nebo vzájemné uznávání PCR testů. Je tu vůle postupovat plošně.“
Ani očkování není stoprocentní
Europoslanec ovšem připomíná, že ani ti, kteří nemoc prodělali, nejsou navždy před nákazou chráněni. „Bohužel ani očkování zřejmě nemá stoprocentní účinnost. Navíc se v tuto chvíli šíří kmen, který má pravděpodobně schopnost současné očkování překonat, jihoafrická mutace.“
A pokračuje: „Jsem skeptický, že dostanete jedno univerzální razítko proti covidu. Můžete potvrdit imunitu vůči konkrétnímu kmenu, ale to je maximum. Budeme se muset smířit s tím, že covid funguje jako chřipka, takže se proti němu velmi pravděpodobně budeme muset očkovat každý rok,“ konstatuje Mikuláš Peksa (Piráti).
Politička souhlasí, že v tuto chvíli neexistuje potvrzení, které zajistí, že v budoucnu covid člověk nedostane. „Některé země i po předložení negativního PCR testu staršího 72 hodin stejně trvají na tom, že máte jít do karantény.“
Čtěte také
„Nemáme v tuto chvíli jednotné řešení, hledají se cesty ven. Za mě by tento covidový pas, nebo jak tomu budeme říkat, měl být dobrovolný a měl by to být jeden z kroků, které nám pomohou obnovit normální fungování napříč Evropou,“ shrnuje Dita Charanzová (ANO).
Máme usilovat o používání ruské a čínské vakcíny? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové, uslyšíte argumenty obou europoslanců.
Související
-
Verdikt vědců: roušky jsou potřeba. Infekční částice zachytávají u zdroje, potvrzuje expert Ždímal
„Když jde o komunitní ochranu – moje rouška chrání vás, vaše rouška chrání mě – tak v tomto smyslu téměř cokoli, co zakrývá výstup z nosu a úst, funguje velmi dobře.“
-
Thomas Kulidakis: Srbsko-maďarská cesta pořízení vakcín i z Číny a Ruska stojí za zvážení i u nás
Vakcíny z Číny, Ruska i Západu se první v Evropě rozhodlo zajistit Srbsko. Přidalo se už i Maďarsko, které nedostatek Unií zamluvených vakcín hodlá vyřešit nákupem v Číně.
-
Pokud chceme lidi k očkování dostat, musí být rezervační systém přívětivější, varuje datový novinář
Jaké technické nedostatky systém má? A jak moc na jeho bezproblémovém fungování závisí úspěch celého očkování proti covidu? Odpovídá datový novinář iRozhlas.cz Jan Cibulka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
