Martin Horálek: Papež František představil svoji vizi nového uspořádání světa

Tomu odpovídala i očekávání spojená zatím s poslední encyklikou papeže Františka, kterou nazval Fratelli tutti – to by se dalo volně přeložit jako „Všichni jsme si bratry“.

Čtěte také

Polská církev zažívá v časech papeže Františka tsunami, píše Rzeczpospolita

Její význam asi nejlépe shrnul americký kardinál Blase Cupich, který o ní řekl, že je doslova předurčena k tomu, aby se stala klíčovým dokumentem vystihujícím podstatu Františkova pontifikátu.

Hned na začátku encykliky papež přiznává, že ho k jejímu sepsání inspirovalo setkání s vrchním imámem Ahmedem al-Tajíbem v Abu Dhabí. I tato poznámka předznamenává ambici nabídnout doslova globální text, určený všem lidem bez rozdílu vyznání, rasy nebo národnosti.

František také prozrazuje, že až v průběhu formulace encykliky vypukla pandemie nemoci covid-19, která „vyjevila naši falešnou bezpečnost. Třebaže jsme hyperpropojení, ukázala se roztříštěnost, ztěžující řešení problémů, které se týkají všech. Jestliže se někdo domnívá, že šlo pouze o to, uvést lépe do chodu to, co jsme už dělali, anebo že musíme pouze zdokonalit již existující systémy a pravidla, popírá realitu“. Tak papež uvozuje svoji vizi nového uspořádání světa, který se díky pandemii ocitl na křižovatce, ze které, podle jeho názoru, už nelze jednoduše pokračovat dosavadním směrem.

Hrdinové budoucnosti

Čtěte také

Martin Horálek: Papež František jako osamocený globální politik

Úvodní kapitola s všeříkajícím titulem „Temné mraky nad uzavřeným světem“ analyzuje rozklad soudobé společnosti. Mimo jiné poukazuje na to, že „sociální agresivita se v mobilech a počítačích šíří způsobem, který nemá obdoby. Ideologiím tak bylo umožněno zbavit se jakéhokoli studu. Co ještě před několika lety nemohl nikdo říci, aniž by riskoval, že ztratí úctu ostatního světa, mohou dnes tím nejsyrovějším způsobem beztrestně říkat i někteří politici“.

V dalších kapitolách pak nesmlouvavé kritice podrobuje třeba agresivní nacionalismus, populismus nebo takzvanou magickou teorii neoliberalismu, že bohatství přirozeně prosákne od nejbohatších k chudším a že trh vše vyřeší. František považuje takový přístup za riskantní, protože v důsledku sociálních nerovností se nezřídka dostává ke slovu násilí, které je s to rozložit celou společnost.

Není divu, že například v rozjitřené předvolební atmosféře Spojených států amerických rezonují právě tyto teze s nebývalou intenzitou. Mluví se dokonce o tom, že biskupové, kteří preferují stávajícího prezidenta před Joe Bidenem, prezentují obsah čerstvé papežovy encykliky jen velmi opatrně.

Čtěte také

Slyšet papežovu zvěst, že Bůh je tu s námi i navzdory veškerému zlu, je strašně důležité, hodnotí online bohoslužby farář Malý z dua Pastoral Brothers

Kromě kritiky soudobých nešvarů obsahuje Fratelli tutti velkou většinu pozitivně formulovaných návrhů, jak konstituovat postcovidovou společnost na principech společného dobra, sociální a mezigenerační solidarity a důstojnosti lidského života, a to včetně nutné transformace mezinárodních institucí, OSN nevyjímaje.

Univerzalistické pojetí papežova konceptu nejspíš narazí na problém atomizace soudobé společnosti, která sice volá po lídrech s ucelenou vizí, zároveň se ale není schopna na žádné z nich dostatečně sjednotit. A tak na závěr ještě poslední ukázka z nové encykliky: „Hrdinové budoucnosti budou ti, kdo dokážou zlomit tuto chorobnou logiku a rozhodnou se s úctou hájit slovo prosycené pravdou, jež překračuje osobní zájmy. Dej Bůh, ať vzejdou takoví hrdinové v srdci naší společnosti!“

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize