Martin Fryč: Táta si stoupl do průchodu a prodával Škvoreckého. Tak vzniklo naše knihkupectví

2. říjen 2019

„Hlavním důvodem, proč se našemu knihkupectví a antikvariátu daří, je místo, které táta vybudoval. S knihami žijeme víc než zaměstnanci nějakého řetězce,“ říká Martin Fryč, který po svém otci vede v Liberci populární obchod. V něm i na přilehlé ulici dává prostor také hudbě, autorským čtením nebo výstavám. Do Vizitky ho pozval David Hamr.

Knihkupectví a antikvariát Fryč – značka, která už třicet tvoří nedílnou součást liberecké kulturní scény. Posledních pět let se o ni i o přidružené aktivity uvnitř prodejny a na přilehlé Pražské ulici stará vyučený knihkupec a velký fanoušek všeho irského Martin Fryč. Celý podnik ale krátce po devětaosmdesátém postavil na nohy jeho otec Jaroslav, milovník knih a těch od Josefa Škvoreckého obzvlášť.

„Před revolucí táta bonboniérami uplácel různá knihkupectví, aby měl materiál pro své audiovizuální pořady,“ vzpomíná Martin Fryč ve Vizitce. „Fotil diáky, míchal hudbu a mluvené slovo. V dobách před videozáznamem to byl formát, na který mu chodily stovky lidí, a to po celé republice.“ Tento koníček Jaroslava Fryče přesvědčil, aby svého „nepříliš studijně nadaného“ syna poslal do Luhačovic učit se knihkupcem. Na cestu mu vždycky zabalil několik knížek, které Martin zhltnul během týdne. Když v Luhačovicích končil první ročník, tatínek se do obchodu s knihami pustil naplno.

Čtečky nás neporazí

„Hned po revoluci vznikla Společnost přátel Josefa Škvoreckého, která vyzvala členy, tedy i mého tátu, aby začali prodávat jeho knížky. Táta si březnu 1990 nechal poslat pár brožurek, vzal si malý stolek a stoupl si s nimi do podloubí. Tak to všechno začalo. Když jsem pak přijel v červnu na praxi, táta už tahal bedny plné knih do našeho bytu v Lidových sadech.“

Čtěte také

Obrovský hlad po kvalitní četbě v devadesátých způsobil to, že ve Fryčově knihkupectví se prodávaly i stovky knih týdně. „Přesto si pamatuju, že táta hodně řešil, jestli opustit jistotu stálého zaměstnání a stát se živnostníkem,“ říká Martin Fryč. Nadšení a touha po kontaktu se čtenáři ale zvítězily a Jaroslav Fryč stál v čele podniku až do roku 2014.

Tehdy knihkupectví hrozil zánik, Fryč starší se totiž obával nástupu e-shopů, čteček i síly obchodních center. Do věci se ale vložil syn Martin a vedení převzal.

Strašně jsem se těšil na to, že rodinnému podniku dám vlastní vizi a někam ho potáhnu. Věděl jsem, že do toho chci jít naplno.

Kontakt se čtenáři ho baví a naplňuje dodnes, rád jim dává tipy na další četbu, sdílí s nimi čtenářské zážitky. Tenhle svět by mu chyběl; tím spíš, že rodinné podniky Fryčova typu jsou podle hosta vltavské Vizitky nejen v Liberci budoucností kulturního života.

Jak vidí svou budoucnost sám Martin Fryč? Nic bombastického, nic nemožného: „Rád bych tu skvělou trojnožku knihy – antikvariát – živý prostor pro kulturu – udržel dál.

Jak se daří kultuře v Liberci, kolik knižních novinek týdně Martin Fryč prostuduje a proč se rád vyjadřuje k dění ve společnosti? Poslechněte si celou Vizitku.


Spustit audio