Kdyby měl Hitler jadernou bombu, tak by ji spustil. U Putina se to vyloučit nedá, míní hudebník Michael Kocáb

31. prosinec 2022

Případný vojenský zásah NATO na obranu Ukrajiny má podle hudebníka a bývalého politika Michaela Kocába hned dvě roviny. „Rusové si drze osvojili právo na vzdušný prostor nad Ukrajinou. Kolik ještě musí zavraždit civilistů, než přehodnotíme článek 5? Druhá věc je, že to může zahájit jadernou válku. Chybí nám informace, v jakém stavu jsou ohrožující ruské zbraně,“ uvažuje v pořadu Osobnost Plus. (Repríza z března 2022.)

Putin je v úplně jiné situaci, než byl Adolf Hitler v roce 1945, uvažuje Kocáb.

Víme, že na druhé straně máme šílence nepochopitelných rozměrů.
Michael Kocáb

„Kdyby Hitler měl jadernou bombu, tak by ji spustil. Takže se naprosto nedá vyloučit, že ji Putin spustí také. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to skoro naznačil. Sergej Lavrov (ruský ministr zahraničí) to sice odmítl, ale tomu se nedá věřit. A Putin jasně uvedl jaderné zbraně do stavu nejvyšší pohotovosti – takže víme, že máme na druhé straně šílence nepochopitelných rozměrů,“ upozorňuje Kocáb.

Čtěte také

Pokud je to „ubránitelné“, měli by podle hudebníka lídrové demokratického světa minimálně přehodnotit otázku ochrany vzdušných koridorů.

„Není naprosto přípustné, aby si Putin řekl: Tady mě nerušte. Já si potřebuju bombardovat. To znamená (otevření) humanitárních vzdušných koridorů, možná uzavření vzdušného prostoru, kde momentálně neoperují ruské stíhačky,“ naznačuje.

Hranice, kdy by se západní státy měly rozhodnout o vojenském zásahu na Ukrajině, je podle Kocába v okamžiku, kdy začnou kobercové nálety.

Kdyby Hitler měl jadernou bombu, tak by ji spustil. Takže se naprosto nedá vyloučit, že ji Putin spustí také.
Michael Kocáb

„Zatím Putin nechává z celkem nepochopitelných důvodů některé infrastruktury být. Například už dávno mohl odpálit železnice, které ze západu zásobují například Kyjev. To se nestalo.“ 

Zatím je to nepřesné ostřelování veškerých domů, včetně civilních. Počty mrtvých jsou ještě pod hranicí řekněme taktiky ,spálené země‘. I když u Mariupolu se už o spálenou zemi vlastně jedná. Myslím, že se Putin k té hranici blíží opatrně, protože ví, že přijde reakce Západu,“ uvažuje.

Západ musí dál tlačit

Kocáb upozorňuje, že Rusko má milionovou armádu a v zálohách dalších 31 milionu lidí. Rusové mají pět vojenských okruhů, z nichž je do této války zapojen jen jeden, a to se 150, možná 200 tisíci muži.

Čtěte také

„Dalších 800 tisíc ruských vojáků je rozprostřeno na východním, jižním a severním vojenském okruhu. Teď se začínají z východu stahovat lodě směrem na ukrajinskou frontu.

„Ale jestli západní země poleví, jestli se nechají ukolébat, může to mít naprosto nedozírné důsledky pro osud celé naší země. A začíná se to, trošku, dít. Ve jménu závislosti, a to zejména v oblasti plynu,“ upozorňuje.

„Pozornost, solidarita, sounáležitost a hlavně zásobování Ukrajiny zbraněmi a zvyšování tlaku na Rusko nesmí upadnout,“ dodává.

Sankce proti Rusku jsou podle něj nedokonalé. Upozorňuje, že Evropská unie denně posílá do Ruska 700 milionů eur. „To jsou obrovské prachy. To znamená, že mu opravdu financujeme válku, a to je vážná věc,“ upozorňuje.

Co se podle něj stalo s Ruskem po rozpadu Sovětského svazu, že voliči přešli od Gorbačova k Putinovi? A odhaduje, že touhu po velkém Rusku má jen Putin, nebo i dnešní Rusové? Moderuje Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , kbr

Související