Kauzy AfD její voliči vnímají. Mají v sobě ale zakořeněnou nedůvěru vůči tradičním médiím, vysvětluje germanistka

AfD v posledních dnech musela řešit několik kauz zapříčiněných údajnou spoluprací svých členů s Ruskem. Poslanec kandidující za AfD Petr Bystroň byl nařčen z přijímání úplatků z ruské strany. Měl údajně šířit ruskou propagandu.

Čtěte také

Němci se zalekli radikality AfD, její voliče teď bude lákat nová proruská strana, popisuje zpravodaj

Asistent lídra kandidátky Maximiliana Kraha měl úzce spolupracovat s čínskou tajnou službou. Také měl podle spekulací vynášet tajné informace z Evropského parlamentu či sledovat činnost čínských disidentů.

Maximilian Krah se proti tomu dříve silně ohradil a označoval ty, kdo něco takového o jeho čínském asistentovi tvrdí, za rasisty. Přesto je Krah sám ve straně považován za sympatizanta Číny a za zastánce a obhájce čínských názorů. Spolupráce se svým asistentem se vzdal až ve chvíli, kdy k tomu byl donucen stranickým vedením.

Podle vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK Zuzany Lizcové se snaží AfD minimalizovat škody a odvolává se na presumpci neviny a na nedostatečnost důkazních materiálů. Zároveň se ale snaží od špionáží distancovat – oba spolupředsedové AfD odmítly vystoupit společně s Krahem a strana ho stáhla z veřejného prostoru. Pravděpodobně se nebude účastnit ani slavnostního shromáždění k zahájení evropské volební kampaně.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Proč se nepovedlo sjednocení Německa

„Voliči AfD bezpochyby vnímají, že tyto kauzy probíhají, že se jim veřejnost a média velmi věnují. Na druhou stranu je otázka, jestli to ovlivní jejich rozhodnutí stranu nadále podporovat, protože součástí DNA AfD je nedůvěra vůči tradičním médiím. To znamená, že stejně tak, jak to interpretuje strana, že se jedná o zmanipulované zpravodajství, o určitý druh interpretace těch skutečností, tak zkrátka voliči AfD těmto věcem nemusí věřit,“ uvádí Lizcová.

Oficiální média a ministerstvo se k situaci vyjadřují méně než politické strany. Spolkový kancléř ale uvedl, že jsou podobné praktiky nepřípustné.

Hrozba pro německou demokracii?

Tradiční demokratická část politického spektra je většinou toho názoru, že je AfD velmi podobná minulým a současným autoritativním režimům.

„Podstatná část veřejnosti vnímá stranu AfD jako určitou hrozbu pro německou demokracii. Nicméně pokud se podíváme do průzkumu veřejného mínění, tak v současné době má strana na spolkové úrovni podporu někde kolem 18 procent voličů,“ komentuje Lizcová.

Čtěte také

Zapojení německé AfD mezi extremisty byla poslední kapka. Proto ty demonstrace, míní analytik Eberle

O Alternativě pro Německo se mnozí vyjadřují jako o pravicově extremistické či protiimigrační straně. Není to tak dávno, co spolu s dalšími krajně pravicovými stranami připravovala plán na deportaci asi dvou milionů přistěhovalců. To odstartovalo rozsáhlé protesty proti krajní pravici.

„Do preferencí AfD se to příliš nepromítlo, ale vzešel z toho docela zajímavý a důležitý signál, a to ten, že německá společnost nechce podobným věcem jenom nečinně přihlížet, že si zkrátka myslí, že je důležité vyjádřit svůj názor a protestovat proti těmto tendencím,“ vysvětluje Lizcová.

Za radikálnější odnož AfD je braná její mládežnická organizace, kterou považuje za pravicově extremistickou i spolkový úřad pro ochranu ústavy.

Zuzana Lizcová|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Proč se mládežnická organizace radikalizuje? Jak se využívání sociálních sítí promítne na volebních výsledcích AfD? A mluví se o úplném zákazu strany? Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenyková.