Karel Hvížďala: Šli tři Šlitři

„Šlitr byl plachý chlapec a hned se nabídl, že by komponoval. Pak jsme se sešli a zjistili jsme, že máme společnou lásku: Ježka, Voskovce a Wericha. Tak jako já jsem znal všecky jejich písničky odzpívat, on je uměl všecky odehrát na piano,“ svěřil se mi Jiří Suchý v našem prvním knižním rozhovoru.

Čtěte také

Hlasatel Šlitr se vám hlásí! Jak zachytil polovinu slavné dvojice Suchý – Šlitr rozhlasový archiv

Tímto šťastným setkáním začala slavná éra dvojice S+Š, která vrátila do mrtvolného života po roce 1948 živost, hravost a radost. A byl to tak právě Šlitr, který Suchého před odjezdem s Laternou magikou na Expo 1958 vyzval, když Suchého vyhodili z Divadla Na Zábradlí pro nedostatek talentu, aby spolu založili divadlo. A to se Suchému v roce 1959 skutečně povedlo. Začali v Praze jako Semafor v ulici Ve Smečkách, kde dnes sídlí Činoherní klub.

Spolupráce jim šla hladce: Šlitr psal melodii, někdy na texty, které mu Suchý dodal, a někdy jen tak, Suchý pak melodii otextoval. Vzájemně se respektovali, jak muziku, tak někdy i texty si opravovali podle požadavků toho druhého.

Hrdý, sebevědomý a nadaný umělec

„Já se pamatuji, jak mě Šlitr překvapil, když jsem mu přinesl písničku Ďábel z Vinohrad. Tam byl verš: ‚Mně žádná žena neunikne, zmocňuji se každé dívky, jen to fikne, než nebohá si na mě ale zvykne, mám mezi tím sto jiných dívek rád.‘“

Čtěte také

Divadlo Semafor. Suchý a Šlitr udělali hvězdu z Gotta i Matušky!

On se proti tomu postavil, řekl, že to nebude zpívat, a opravil si to, že mám už zas jinou rád. Stačila mu ta jedna. Celá písnička byla nereálná, tak jsem to nadsadil. On ale trval na svém. To byla jedna změna, která mě silně překvapila,“ zavzpomínal Jiří Suchý.

Jindy přišel Šlitr s nápadem, že by měl Suchý napsat písničku podle telefonního seznamu, že by to rád zhudebnil. Suchý mu navrhl jídelní lístek a z toho se zrodila písnička Co jsem měl dnes k obědu, knedlíky se zelím, se zelím kyselým, sám jsem si za pecí zadělal telecí.

Suchý mu text poslal, Šlitr mu za pár dní zatelefonoval a zazpíval mu text o dvě dvojverší delší, která tam sám dodal: Uzený na hráchu, střílel ho na bráchu, romadúr pro madamme Pompadúr. Suchý to komentoval slovy: „To bylo ale jedinkrát, kdy mně zabrousil do textařského řemesla. Potřeboval, aby to ke konci gradovalo, tak místo aby mně zavolal a objednal si další verše, složil si jej sám. Což se mi líbilo.“

Karel Hvížďala, komentátor|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Zpočátku se Šlitr zdráhal vstoupit na scénu, i když měl jen poděkovat. V roce 1962 požádal Suchého, aby mu napsal roli do Jonáše. „Vyhrál na celé čáře,“ řekl mi Suchý! „On skutečně prakticky neuměl vůbec nic než si sednout a odříkat věty, ale ve hře Jonáš a tingltangl se ukázalo, že v tom je jeho síla. To bylo naivní herectví, insitné umenie.“

Takže název dnešní premiéry v Divadle Semafor Šli tři Šlitři není jen slovní hříčka, ale odpovídá i životní bilanci protagonisty: Byl to hrdý, sebevědomý a nadaný umělec: kreslíř, muzikant a herec. Zemřel předčasně 26. prosince 1969.

Autor je publicista