Karel Barták: Hora porodila myš. Evropané stále váhají se zásadním navýšením dodávek zbraní Ukrajině
Společnému zasedání ministrů zahraničí a obrany 27 členských států Evropské unie se říká v evropském žargonu „jumbo“. Od toho pondělního se čekala zásadní oznámení o navýšení vojenské pomoci Ukrajině, zejména systémů protivzdušné obrany. A to tím spíš, že političtí lídři stejných zemí se ve čtvrtek v Bruselu shodli na naléhavé potřebě takové pomoci. Ministři měli tento politický „pokyn“ přetavit v realitu. Nestalo se však nic. Hora porodila myš.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell jen špatně skrýval rozladění, protože neměl v podstatě co oznámit.
Čtěte také
„Nemám v Bruselu žádné Patrioty, mají je členské státy. Je na nich, jak se rozhodnou,“ naříkal před novináři po mnohahodinovém jednání, které se týkalo hlavně urgentní ukrajinské žádosti o dodávku dalších protivzdušných systémů Patriot a raket do nich.
Výsledek se však blíží nule. Německo, které nedávno slíbilo Ukrajině jeden systém Patriot, se postavilo do čela „skupiny“ zemí, která má tyto zbraně opatřit. Zatím však nepřesvědčilo ani jedinou. Vedle Německa je mají ve výzbroji Polsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Nizozemsko.
První dvě jmenované jsou ovšem na „linii dotyku“ s Ruskem; Řecko argumentuje potřebou odrazovat Turecko; Španělsko namítá, že je jeho povinností bránit jižní křídlo NATO. Nizozemský ministr se vyjádřil neurčitě. Francie své systémy potřebuje k ochraně početných jaderných elektráren. Opět se ukázalo, že Evropané vynikají v nesouladu mezi slovy a činy.
Čtěte také
Sliby chyby
Jako by se potvrzovaly obavy, že jakmile se Spojené státy rozhodnou obnovit svou pomoc Ukrajině, což se víceméně stalo o víkendu, evropská snaha ochabne. A to navzdory předpovědi předsedy Evropské rady Charlese Michela, že nové dodávky jsou „otázkou týdnů, ba dnů“.
A také varování šéfa ukrajinské diplomacie Kuleby, který ministrům pověděl, že jeho země zajisté vítá rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů, ale myslí si, že „my v Evropě nesmíme polevit“.
Proti podezření z laxnosti EU se ohradila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Připomněla, že dosud EU a její členské země uvolnily ve prospěch Ukrajiny na sto miliard eur a budou pokračovat:
„Řekla jsem prezidentu Bidenovi, že americké rozhodnutí podnítí Evropu, aby navýšila svou vojenskou podporu Ukrajině,“ oznámila optimisticky a dodala obvyklé „budeme při Ukrajině stát tak dlouho, jak bude třeba“.
Čtěte také
Řevnivost mezi EU a NATO
Tato slova svědčí na jedné straně o chvályhodném odhodlání, ale na druhé o jistém tápání, protože nejsou v souladu s tím, jak momentálně země EU na ukrajinské potřeby reagují. Evropská unie, tedy ani von der Leyenová, nemá žádné pravomoci v oblasti obrany, ta je výlučně věcí členských zemí.
Přesto Evropská komise a další instituce hrají a chtějí hrát vzhledem k napjaté situaci významnou roli. Dostávají se tak do křížku se Severoatlantickou aliancí, která dosud do značné míry shánění a dodávky zbraní Ukrajině koordinovala v rámci tzv. Ramsteinské skupiny.
Řevnivost mezi EU a NATO má dlouhodobou tradici; je vlastně trvalkou evropské politiky. Právě ruský vpád na Ukrajinu odhalil nesmyslnost tohoto pnutí – většina členů EU jsou zároveň členy NATO a jejich nové obranné úsilí se členstvím v obou organizacích nijak nekomplikuje; obě je naopak podporují.
Bylo by skutečně na škodu, kdyby celkovou akceschopnost, už tak váhavou, podvazovala právě nesmyslná konkurence dvou organizací.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
