Jiří Černý: Hudbě Plastiků jsem dlouho nemohl přijít na chuť, obdivoval jsem však jejich vnitřní solidaritu
V srpnovém Sedmém nebi Jiří Černý pouští a komentuje ukázky z debutové desky skupiny Plastic People Of The Universe s názvem Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned a z koncertu nazvaného Do lesíčka na čekanou, který se odehrál ve Veleni v prosinci roku 1973.
Na jaře toho roku se, jak vzpomíná Černý, opět konaly kvalifikační přehrávky hudebníků řízených agenturou Pražského kulturního střediska a tentokrát byla středem pozornosti právě skupina Plastic People Of The Universe. „Komisi vedl šéfdirigent Hudebního divadla v Karlíně Milivoj Uzelac. Byl tam i vedoucí Spirtuál kvintetu Jiří Tichota, Petr Janda z Olympiku a další. Ředitel Pražského kulturního střediska Jan Zvolský vznesl námitky proti pesimistickému vyznění skladeb a jejich údajně morbidnímu účinku. Hráčské i skladatelské schopnosti Plastiků nezpochybnil nikdo,“ říká Černý.
Velice dlouho prý nemohl jejich hudbě přijít na chuť. „Obdivoval jsem ale jejich vnitřní solidaritu. V dobách totality jsem vystál pár hodin před soudní síní v Klimentské. Pro jejich obhájce jsem vypracoval odborný a samosebou příznivý posudek. Od té doby jsme se také víc spřátelili s Magorem. V mnoha věcech jsme si nerozuměli. Ale moc se mi líbily jeho básně.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
