Jídlo, které někomu může připadat velice pozemské, má v judaismu veliký význam, říká rabín Jair Jerochim

3. září 2021
Ve vlastní šťávě

S nadcházejícím svátkem Roš ha-šana jsme spolu s rabínem Jairem Jerochimem probrali, jak se tento svátek slaví, jestli má v Česku zdejší komunita speciální zvyky i proč v Izraeli na svátky vařili bramborový salát. 

Roš ha-šana je svátek židovského nového roku, který letos připadá na 6. září. Na rozdíl od silvestra se slaví méně bujaře, říká Jair Jerochim, pražský rabín. „Je to svátek, takže musí být veselý, ale zároveň je o hodně vážný, plný modlitby.“

Podobně jako na pesach se jí spousta symbolických jídel: jablko s medem, datle, řepa, mrkev, ryba, která musí mít hlavu, kulaté chaly a trhá se pórek – všechno má svůj důvod. 

Pro Jaira je svátečním jídlem dětství jednoznačně gefilte fiš, jakkoli vzhledem k pestrosti Izraele a jeho obyvatel přijímali vlivy všemožných kuchyní, včetně české. „Je to plněný kapr, kterého Židé často měli hlavně v Evropě. Potřebujeme (na tento svátek, pozn. red.) mít i hlavu nějakého zvířete – je jedno, jestli to je hlava ryby nebo jiného zvířete, samozřejmě košer. Ale tím, že kapr je docela dostupný a jeho hlava je docela dobře vidět, tak nám ho hodně rodiče připravovali.“

Jair Jerochim

Ryby jsou symbolické z více důvodů – jde o symbol množství a hojnosti, ale nejen to. „Na Roš ha-šana má být hlava ryby – protože jde o to, že si přejeme, abychom byli těmi, co jsou vepředu –, ať jsme hlava, ne ocas. Těmi, kteří spíše vedou, než že jsou ovládáni, jako se nedejbože stalo v minulosti.“

Co všechno vyjmenované pokrmy symbolizují? Proč se vůbec slaví speciální Nový rok a jak se počítá? Co by se na Nový rok mělo vynechat? Jak zní hlas šófaru a proč se na něj hraje? Poslechněte si celou Šťávu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.