Jazykové vymírání. Existuje okolo sedmi tisíc jazyků, z nichž více než polovina je ohrožena zánikem
21. únor byl roku 1999 organizací UNESCO určen mezinárodním dnem mateřského jazyka. Datum zvolili na paměť události z 21. února 1952, kdy se v bangladéšské Dháce, tehdy ještě pod pákistánskou správou, konala velká studentská demonstrace požadující zrovnoprávnění bengálštiny s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly protesty krvavě potlačily, což přimělo protestující k založení Bengálského jazykového hnutí. To mělo později významný podíl na vzniku samostatného státu Bangladéš.
Možnost svobodně užívat mateřský jazyk patří nejen mezi základní lidská práva, ale jde také o projev tolerance a vědomí, že v určitém prostoru koexistují pohromadě různé jazykové skupiny a kultury, jimž přiznáváme rovnoprávný status. Na světě existuje kolem 7 tisíc jazyků, z nichž polovina je bezprostředně ohrožena zánikem. Malé jazyky a „jejich” kultury jsou vystaveny vlivu nejen majoritního jazykového okolí, ale v současném globalizovaném světě je činí zranitelnými také celá řada dalších vnějších činitelů, ekonomika, politika, změna životního stylu, prudká urbanizace, nebo například, jak si ukážeme na příběhu dolní lužické srbštiny, bezohledná industrializace manifestovaná povrchovou těžbou hnědého uhlí.
V pětidílném seriálu představíme nejen „malé“ evropské jazyky a dialekty (horní a dolní lužickou srbštinu, téměř zmizelý pokrušnohorský dialekt němčiny, románský jazyk španělsko portugalského pomezí – jazyk A Fala) ale také otázky a problémy s rozvojem a ochranou malých jazyků související: bilingvismus, vícejazyčné školství, jazyková politika, demografické a populační změny, náboženství, média…
Související
-
Romština se stala jazykem bible, fejetonů i poezie. Půlstoletí literatury Romů shrnuje nov
Monografie nazvaná Špačkem tužky na manžetě přináší první souhrnně a chronologicky popsaný příběh literatury Romů na našem území.
-
Zkoumat jazyk je stejné dobrodružství jako číst si v knížce příběh, říká bohemistka Svatava Škodová
Proč se Svatava Škodová rozhodla, že bude učit česky cizince? Co činí cizincům při studiu češtiny největší problém? I o tom mluvila ve Vizitce s Hanou Slívovovou.
-
Hodinky nesbírám. Naplňuje mě vzít myšlenku a přetvořit ji, říká výrobce hodinek Luděk Seryn
Zlatník a hodinář Luděk Seryn je jediným Čechem v AHCI, což je prestižní uskupení sdružující nezávisle pracující hodinářské tvůrce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
