Ivan Štern: Uprchlíci jako možné riziko rozpadu Evropské unie
Možná je to jeden z pokusů Ursuly von den Leyenové, jak čelit hrozbě plíživého rozpadu Evropské unie, když velkoryse přehlédla, kterak se italská premiérka Meloniová ještě ve volební kampani holedbala, jak se rázně vypořádá s uprchlíky, aby nyní zjistila, že jí přerůstají přes hlavu, a kdy se Leyenová spolu s ní účastně vydala na uprchlíky přelidněný italský ostrov Lampedusa. Na místě pak představila evropský plán, jak problém účinně řešit.
Desetibodový plán Leyenová údajně nekonzultovala s členy komise, už vůbec ne s představiteli členských států. Patrně vedena dosavadní zkušeností. Plány, které nejprve předkládala odpovídajícím grémiím, byly zde do mrtě rozžvaněny a rozkouskovány se zapřeným cílem nakonec ničeho pořádného nedosáhnout. Rozhodla se proto s plánem nejprve seznámit veřejnost. Snad se chlapci ve vládách za takových okolností pochlapí.
Čtěte také
Otázka utečenecká je otázkou celoevropskou. Evropa musí nadto rozřešit i otázku běženců legálních a ilegálních. Ne si lhát do kapsy. Neexistují dva druhy běženců. Zákonní a nezákonní. Uprchlík z povahy věci prchá před životními podmínkami, které nejsou k životu, tudíž sotva během svého úprku je ve stavu se jako uprchlík legalizovat. Hranice hostitelské země nepřekračuje jinak než ilegálně. Není to přece turista.
Dosavadní pokusy se uvnitř Evropy dohodnout, jak na uprchlíky, v duchu vzájemné solidarity zpravidla selhaly pro nechuť řady členských států se vůbec otázkou uprchlickou zabývat a přispět svou troškou do mlýna.
Uprchlická vstřícnost
Nejdál Evropa došla v budování jakési kruhové obrany. Prostřednictvím sousedních států, jimž za poskytovanou službu slušně platí, se pokouší vlny uprchlíků zadržet ještě před vlastními hranicemi.
Čtěte také
Nesnáz tkví ale v tom, že musí strpět pomoc od zemí, jimž evropské hodnoty jsou po výtce ukradené, což se nerýmuje s obrazem, jaký by o sobě nejraději vytvářela. Pokusy učinit tomu přítrž, jako že se ani nedějí, a řešit problém v duchu evropských hodnot, se mohou stát jednou z příčin plíživého konce samotné Unie.
Na otázku utečeneckou nahlížejí mnohé národní vlády optikou krajně pravicových hnutí v bláhové naději, že jim tak vypalují rybník, místo aby připustily, že ve skutečnosti za extremisty nejen odvádějí špinavou práci, ještě jejich přítomnost na politické scéně takto legitimují.
Vzorové země, vstřícné k uprchlíkům, jako jsou Německo nebo Švédsko, už toho mají dost. Černí pasažéři mezi členskými státy se jim začínají zajídat. S uprchlickou vstřícností nejspíš také skončí.
Jak vidno, na lámání chleba, uprchlické vlny totiž nepoleví, dojde dřív, než se nadějeme, a možná budeme zírat.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
