Extremisté proti své vůli pomohli evropské demokracii, míní slovenský komentátor

2. červen 2019

Nakonec to nedopadlo tak špatně, jak se demokraté obávali a extremisté a populisté doufali, vrací se k evropským volbám komentátor slovenského Denníku N Peter Morvay.

Jak píše, protievropští extremisté a populisté sice získali znatelně více hlasů než v předchozích eurovolbách, ale s ohledem na to, čím vším si mezitím Evropa prošla, je spíše dobrou zprávou, že jejich nárůst byl tak malý.

Jiří Pehe: Místo pohřbu Evropy nová energie

Evropská unie

Ještě před dvěma roky se zdálo, že Evropská unie by za jistých okolností mohla směřovat k rozpadu nebo značnému oslabení.

Morvay tvrdí, že populistické sklony mají i některé zelené strany, které ve volbách naopak uspěly nad očekávání, nebo na to, že v obavách z růstu populismu přejímaly rétoriku populistů i strany středního proudu. I přesto je ale prý možné tvrdit, že nedemokratické síly v celoevropském měřítku neuspěly.

Dosud neovládají evropskou politiku, a pokud se demokraté budou chovat alespoň trochu rozumně, nemusí v ní ani nadále hrát žádnou významnou negativní roli. A co je podle slovenského komentátora nejzajímavější, úspěch populistů a extremistů s sebou přináší i nezanedbatelné pozitiva.

Jejich volební zisk je totiž přesně tak velký, aby fungování demokracie v rámci Unie nutně neohrozil, a naopak jí mohl hodně pomoci. Ostatně to se projevilo už při samotných volbách.

Hrozba nástupu populistů a extremistů totiž dala lidovému hlasování šťávu. A dala jim také smysl, který v nich dosud většina Evropanů neviděla, přestože se informační kampaně snažily, seč mohly.

Všeobecná mobilizace

Nynější mobilizace dostala k volebním urnám nejen přívržence extremistů, ale i demokratů. Ti si mnohdy vůbec poprvé uvědomili, že demokracie není doživotně daná jistota, že volby nejsou jen formalita, a že neúčastí v nich mají opravdu co ztratit.

Populisté a extremisté v Morvayově pohledu rovněž mobilizovali, nicméně pouze své vlastní voliče, nechtěli zvýšit angažovanost občanů obecně. Přitom právě to je pro demokracii vždy potřebné, zdůrazňuje slovenský žurnalista.

Petr Holub: Proč Evropu neovládli populisté

Viktor Orbán, šéf strany Fidesz

Jedna okolnost ve výsledcích evropských voleb nehraje. Protievropští skeptici a populisté prý prohráli, podle některých na celé čáře, protože nemají ani čtvrtinu mandátů v evropském parlamentu.

Posílení nedemokratických sil podle něj znamená i konec neslaného a nemastného umrtvení evropské politiky. Dosavadní mocenský kartel dvou největších evropských stran, lidovců a socialistů, totiž považuje za příčinu stavu, kdy v Unii vlastně nikdy nefungovala skutečná pluralitní politika a kdy kontrola výkonné moci zůstávala slabá.

Nový europarlament bude možná méně stabilní, ale demokracii přebytek stability spíše škodí. Obě dvě velké strany navíc budou muset k vládnutí přizvat i další politické síly. Ztratí tak jistotu, že zůstanou u moci bez ohledu na to, jak se budou chovat. Což je v konečném důsledku opět jen dobré a možná to bude právě to, co Unii umožní přežít, myslí si Morvay.

Byl by to přitom skutečný paradox. Unii by nechtěně a k vlastnímu vzteku zachránily právě ty síly, které se ať už přiznaně či nepřiznaně snažily o její zánik. Populistům a extremistům ale nikdy nešlo o více demokracie. Pokud jí nějak přece jen v minulosti pomohli, bylo to vždy proti jejich vůli.

Děkovat jim za to tedy netřeba. A hlavně to neznamená, že i když jim to teď nevyšlo, tak už nejsou nebezpeční, píše Peter Morvay ve slovenském Denníku N.

Spustit audio

Související