Ekonom Hindls: Euro je problém politický, ne ekonomický. Od splnění kritérií nejsme daleko

„Společná měna je velmi složité téma. Není to ale problém ekonomický, i když některá kritéria stále neplníme, ale evidentně problém politický. Bez ohledu na to, co říkal Petr Pavel na Nový rok, politicky se to s námi táhne už dvě desítky let,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Rozhodovat ale nebude ani ekonomika, ani politika, ale občané. „Formálně je třeba ke vstupu souhlas veřejnosti, to znamená referendum nebo hlasování, tak jako jsme to viděli na Slovensku nebo ve spoustě dalších zemí. I tak je ale názor veřejnosti spíše otázkou politického působení než ekonomických věcí, které jsou složité.“

Pro a proti

V současné době je tlak proti euru poměrně velký, i když třeba v podnikové sféře už česká legislativa umožňuje účtovat v eurech.

Čtěte také

iROZHLAS

Bez eura jsme v Unii černí pasažéři, nemáme výjimku. Můžeme ho ale přijmout do čtyř let, míní ekonom

„Velké firmy toho využívají, protože jejich vlastníci jsou v zemích eurozóny, navíc jsme hospodářsky velmi výrazně napojeni na Německo. Oproti tomu zaznívají názory, abychom neskončili jako Řecko. Tento argument je ale nesmyslný, protože důvody, které přivedly Řecko tam, kde bylo, rozhodně nestály na straně eura,“ vysvětluje emeritní rektor Vysoké školy ekonomické.

Podle něj je tedy přijetí eura spíše otázkou veřejné debaty. O to více, že ekonomické problémy jsou řešitelné. „Nejsme daleko od toho, abychom klíčová kritéria, tedy dluh a deficit, splňovali. V dluhu jsme dnes zhruba na 44 % vůči hrubému domácímu produktu, maastrichtské kritérium ale povoluje až 60. Pokud jde o deficit, tak ten bude letos nad povolenou tříprocentní hranicí. Pokud se nám ale podaří konsolidovat veřejné finance, ke 3 % se lehce dostaneme. Koruna sice trochu lítá, ale pořád je to řešitelné. Pokud bude vůle, řešení se najde.“

Politická (ne)vůle

Po letech rozpočtových deficitů a v době vysoké inflace se však úvahy o vstupu do eurozóny mohou zdát leckomu nepřiměřené.

Čtěte také

iROZHLAS

Drobil: Koruna je už jen fetiš. Věřím, že do konce desetiletí budeme mít euro

„Kdybych to řekl čistě statisticky, zejména kritérium cenové stability nesplňujeme. Časem ho ale splňovat můžeme. Bylo období, kdy jsme ho bez problémů splňovali. Inspirativní může být třeba i příběh Francie, která při svém vstupu před zhruba 23 lety toto kritérium splňovala, potom ale velmi rychle její míra inflace dosáhla takové hodnoty, že už ho splňovat přestala. To je ostatně příběh celé řady zemí. Stejně tak 60% hranici zadlužení dnes téměř nikdo z vyspělého Západu nesplňuje. Německo je nad, Francie ji překračuje dokonce o hodně.“

Vedle toho jsou ovšem kritéria, která tyto země splňují. „Z pohledu ekonomického jde tedy o detektivku, z pohledu toho, jak bude reagovat veřejnost a co udělá politický establishment, je to čistě politická otázka. Pokud politická reprezentace nezmění tón, který v současné době vůči euru má, tak si myslím, že bohužel není moc reálné, aby veřejnost přijetí eura odhlasovala,“ dodává Hindls.