Čichové receptory byly odhaleny i na úplně jiných místech lidského organismu

Čichové receptory byly odhaleny i na úplně jiných místech organismu, než je čichová sliznice!
K velkým překvapením patřil objev čichových receptorů typu hOR 17-4 na lidských spermiích. Znamená to, že spermie dokážou reagovat na látky, jež jsme s to zachytit čichem? A pokud ano, tak co spermiím voní nebo páchne?

I zvířecí spermie mají speciální "vybavení"
Reakce spermií na nejrůznější látky přítomné v jejich okolí jsou dobře známé od živočichů, jejichž pohlavní buňky se střetávají k početí potomstva mimo organismus rodičů. Například při tření ryb musí spermie najít vajíčko v bezbřehých dálavách potoka, řeky, jezera či moře. Spermie je pro tyto účely vybavena „anténami“, jež zachytí specifické molekuly uvolňované do prostředí vajíčkem. Spermie se pohybuje ve směru stoupající koncentrace signálních molekul a neustále se tak přibližuje k jejich zdroji.

Potřebují navádění podobným chemickým majákem také spermie savců, které se potkávají se zralým vajíčkem v relativně stísněných prostorách vejcovodu?
Zřejmě ano. V rozporu s hojně rozšířenou představou nechvátá vajíčku ve vejcovodu v ústrety mračno spermií. Počet spermií schopných najít vajíčko je omezen na několik desítek. Rozhodně nelze spoléhat na náhodu, že spermie najde vajíčko jako příslovečné slepé kuře zrno. Potřebu navigace spermií na cestě k vajíčku dokazuje už fakt, že savčí spermie po vstupu do vejcovodu chvátají za teplem. V místě, kde se nachází vajíčko, je vejcovod zhruba o 1 °C teplejší. Taktikou velmi podobnou dětské hře „přihořívá, přihořívá, hoří“ se dostane spermie poměrně blízko vajíčku. Tam se však ocitá v úzkých, protože všude kolem ní je stejná teplota a to jí k dohledání vajíčka nepomůže.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 10/2012.