V přírodní památce Trenckova rokle se poklad z pověstí nikdy nenašel

28. květen 2019

Trempové to místo dobře znají, do údolí řeky Bobrůvky na okraji Žďárska jezdí už desítky let. O Trenckovu rokli se ale také zajímají hledači pokladů.

Prý to byl údajný úkryt plukovníka pandurů barona Trencka, pohřbeného v kapucínské kryptě v Brně. „Jestli se zde skutečně skrýval, to se neví, protože byl zajat ve Vídni a byl odvezen na Špilberk, kde byl souzen,“ říká Miroslav Janda, rodák z nedalekého Drahonína.

Trenckův bouřlivý život

František baron Trenck se dožil jen 38 let, ale zažil toho hodně. Narodil se 1. ledna 1711 v Itálii. Přežil nemoci, popáleniny i výskok z jedoucího kočáru. Podle znetvořeného obličeje po výbuchu střelného prachu získal přezdívku Pekelník. Ta mu zůstala i při vedení jednotky pandurů, která bojovala po boku vojsk Marie Terezie, když bránila její území před nájezdy Turků.Panduři ale byli zároveň krutí, drancovali, loupili a vraždili. Tak se stalo, že panovnice na barona Trencka vyhlásila zatykač. Tehdy se podle pověsti ukrýval v malebném údolí řeky Bobrůvky.„Sem chodil z Drahonína pro léčivé byliny, tady se sbíral osládeř, vzácný sladký kořen kapradí, statkář Večeřa. Jednou přišel a tady seděli tři fousatí muži ve vojenských oblecích, tak ho jali a chtěli po něm, aby sem každý druhý nebo třetí den nosil ovci. Tak on jim sem nosil ty ovce a oni mu za to dávali peníze, až jednoho krásného dne přišel a už tady nikdo nebyl. Od té doby se tady říká v Trenckově rokli, že to snad byl baron Trenck,“ vypráví dále Miroslav Janda.

Pověsti o pokladu

Podle pověsti tady baron Trenck zanechal poklad ukrytý pod kamenem, na kterém byly vyryté zkřížené vidlička a nůž. „Hledali ho tady i hledači s detektory kovů, ale nic nenašli. Jiná pověst totiž říká, že poklad našel jednou pasáček. Vzal si z něho prsten, přemístil poklad jinam, narukoval do války, ale už se nevrátil,“ usmívá se pamětník.​
Nejen kvůli domnělému pokladu je dodneška Trenckova rokle cílem pro desítky trampů. Je také přírodní památkou, řeka Bobrůvka na soutoku s potokem od Drahonína tvoří vodní kaskády a vodopády. Místní obyvatelé jako pan Miroslav Janda tu zažili spoustu dobrodružství. V současnosti i tento dosud zelený stinný kout čekají velké změny, které způsobilo velké sucho. „Všechny ty stromy padnou k zemi, takové sucho nepamatuju. Kdyby to viděli  naši předci, tak se zhrozí,“ obává se o osud Trenckovy rokle Miroslav Janda. 

autor: dak
Spustit audio