V přírodní památce Trenckova rokle se poklad z pověstí nikdy nenašel
Trempové to místo dobře znají, do údolí řeky Bobrůvky na okraji Žďárska jezdí už desítky let. O Trenckovu rokli se ale také zajímají hledači pokladů.
Prý to byl údajný úkryt plukovníka pandurů barona Trencka, pohřbeného v kapucínské kryptě v Brně. „Jestli se zde skutečně skrýval, to se neví, protože byl zajat ve Vídni a byl odvezen na Špilberk, kde byl souzen,“ říká Miroslav Janda, rodák z nedalekého Drahonína.
Trenckův bouřlivý život
František baron Trenck se dožil jen 38 let, ale zažil toho hodně. Narodil se 1. ledna 1711 v Itálii. Přežil nemoci, popáleniny i výskok z jedoucího kočáru. Podle znetvořeného obličeje po výbuchu střelného prachu získal přezdívku Pekelník. Ta mu zůstala i při vedení jednotky pandurů, která bojovala po boku vojsk Marie Terezie, když bránila její území před nájezdy Turků.Panduři ale byli zároveň krutí, drancovali, loupili a vraždili. Tak se stalo, že panovnice na barona Trencka vyhlásila zatykač. Tehdy se podle pověsti ukrýval v malebném údolí řeky Bobrůvky.„Sem chodil z Drahonína pro léčivé byliny, tady se sbíral osládeř, vzácný sladký kořen kapradí, statkář Večeřa. Jednou přišel a tady seděli tři fousatí muži ve vojenských oblecích, tak ho jali a chtěli po něm, aby sem každý druhý nebo třetí den nosil ovci. Tak on jim sem nosil ty ovce a oni mu za to dávali peníze, až jednoho krásného dne přišel a už tady nikdo nebyl. Od té doby se tady říká v Trenckově rokli, že to snad byl baron Trenck,“ vypráví dále Miroslav Janda.
Pověsti o pokladu
Podle pověsti tady baron Trenck zanechal poklad ukrytý pod kamenem, na kterém byly vyryté zkřížené vidlička a nůž. „Hledali ho tady i hledači s detektory kovů, ale nic nenašli. Jiná pověst totiž říká, že poklad našel jednou pasáček. Vzal si z něho prsten, přemístil poklad jinam, narukoval do války, ale už se nevrátil,“ usmívá se pamětník.
Nejen kvůli domnělému pokladu je dodneška Trenckova rokle cílem pro desítky trampů. Je také přírodní památkou, řeka Bobrůvka na soutoku s potokem od Drahonína tvoří vodní kaskády a vodopády. Místní obyvatelé jako pan Miroslav Janda tu zažili spoustu dobrodružství. V současnosti i tento dosud zelený stinný kout čekají velké změny, které způsobilo velké sucho. „Všechny ty stromy padnou k zemi, takové sucho nepamatuju. Kdyby to viděli naši předci, tak se zhrozí,“ obává se o osud Trenckovy rokle Miroslav Janda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.