Úsměvy dětských tváří jsou loutkářce Jolaně Slámové tou největší odměnou
Přibyslavská pimprlata už baví malé diváky přes jedno století. Historii souboru začali psát v roce 1898 významní rodáci města Bratři Bechyňovi. Představení hráli v někdejší písárně a předlohou jim byly hry Matěje Kopeckého. Do velkého povědomí lidí se přibyslavské loutkářství dostalo mezi světovými válkami. Posledních devět let vede soubor Jolana Slámová.
„Já mám takové to rozhodovací slovo. Když se tři hádají, tak vedoucí má pravdu,“ říká a s úsměvem dodává, že soubor má úctyhodný věkový průměr 57 let. K pohádkám si píší vlastní scénáře, které baví děti i jejich rodiče. S představeními vyjíždějí také do různých koutů Vysočiny, například do Světlé nad Sázavou, Jihlavy nebo Dolní Krupé a Okrouhličky.
Loutkářství je pro Jolanu Slámovou ne koníček, ale přímo kůň. Věnuje mu veškerý volný čas. Práci si ona i ostatní členové souboru nosí domů. Opravují loutky a vyrábí scénu, v kulturním domě pak malují kulisy.
„Práce je hodně. Když pak ale vidíte ty rozesmáté obličejíky dětí a tu spontánnost u těch prcků, víte, proč to děláte," přiznává.
Loutkáři mají také své internetové stránky: www.loutkypribyslav.webnode.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
